Čekají svět závody v jaderném zbrojení? O atomovém arzenálu uvažuje i Jižní Korea

Ještě před několika měsíci by se žádný jihokorejský prezident ani neobtěžoval zmínit myšlenku, že by země měla získat jaderné zbraně, konstatuje odborník. Dodává, že to nebylo potřeba, a podobný plán tak byl mimo oblast seriózní debaty.

„Ale věci se nedávno změnily: Dnes jsou řeči o potřebě jihokorejského jaderného programu v Soulu zcela běžné,“ uvádí Lankov. Za ještě důležitější považuje, že podle konstantních zjištění průzkumů veřejného mínění by vývoj vlastních jihokorejských jaderných zbraní podpořila většina obyvatel země – dle posledního průzkumu tuto možnost aktuálně preferuje 60% Jihokorejců.

Tajný jaderný program

Již v uplynulých dekádách entusiasmus pro atomové zbraně pronikl v Jižní Koreji do nejvyšších vládních kruhů, podotýká profesor. Připomíná, že v 70. letech právě Jižní, nikoliv Severní Korea vedla tajný program vývoje této zbraně, který značně postupoval, avšak poté jej objevili Američané a přinutili Soul k jeho ukončení.

Od konce 70. let tak myšlenka zisku jaderných zbraní nebyla otázkou k politické debatě, ale to se změnilo letos v červenci, kdy KLDR úspěšně otestovala dvě mezikontinentální balistické rakety schopné zasáhnout Spojené státy, zřejmě i jadernými hlavicemi, vysvětluje Lankov. Dodává, že Severní Korea se během pár let stane zatím poslední zemí, která může vyhladit San Francisko či Chicago, pokud se tak rozhodne.

„Pro mnoho Jihokorejců to byl budíček,“ pokračuje expert. Konstatuje, že dlouhá desetiletí bylo obecnou představou, že USA by přišly Jižní Koreji na pomoc, pokud by na ni KLDR zaútočila – události z roku 1950 a zásah amerických jednotek do korejské války na straně Jižní Koreje ostatně potvrzovaly, že daná očekávání nejsou nepodložená.

Severokorejské mezikontinentální střely však mohou situaci změnit, soudí profesor. Doplňuje, že mnoho Jihokorejců nyní pochybuje o platnosti závazku USA chránit Jižní Koreu, když nejsou v sázce jen desítky tisíc zabitých amerických vojáků, ale i miliony mrtvých amerických civilistů.

Jižní Korea je nyní cíl

Důvěryhodnost amerických závazků je nyní zpochybňována, a pokud se nelze spoléhat na USA, logika velí, aby se o sebe Jižní Korea postarala sama, uvádí odborník. Poukazuje, že prezident Mun, představitel klasické umírněné levice, sice ví, že jeho příznivcům se myšlenka vlastního jaderného programu nelíbí, ale musí se vyrovnat se skutečností, že mnoho jihokorejských politiků o takové možnosti otevřeně hovoří, především ti z napravo inklinujících stran, které se momentálně nacházejí v opozici.  

„Není pochyb, že Jižní Korea má dostatek peněz a technických znalostí pro zisk jaderné zbraně, ale již není tak jisté, zda dokáže překonat různé politické překážky bránící tomuto cíli,“ píše Lankov. Zdůrazňuje, že Jižní Korea je demokracií a velmi závisí na zahraničním obchodu, a proto je pro ní obtížné si jaderné zbraně opatřit, jelikož vlastní jaderný program by ze země zajisté učinil cíl mezinárodních sankcí.

Zvláštní roli hraje podle experta Čína, pro kterou je jaderná Jižní Korea větší hrozbou než jaderná KLDR. Peking by tak reagoval tvrdě a s ohledem na fakt, že Čína kontroluje přes čtvrtinu celkového jihokorejského zahraničního obchodu, by čínské sankce - a možná celkový bojkot - v Jižní Koreji zajisté vyvolaly vážnou hospodářskou krizi, vysvětluje profesor. Odkazuje také na citlivost jihokorejského voliče na ekonomický výkon země, která by zajistila, že naznačený sled událostí by pro vládu, jež by se vážně pokoušela získat jaderné zbraně, znamenal odchod do opozice při prvních následujících volbách.

Nepomáhá ani to, že většina Jihokorejců nebere severokorejskou hrozbu příliš vážně, tvrdí odborník. Soudí, že zatímco starší generace by zřejmě byla ochotná přinést určitou oběť za účelem ochrany své země před KLDR, mladší Jihokorejci nadále považují Severní Koreu spíše za špatný vtip a jejich teoretický zájem o možnost jaderného vyzbrojení by se zřejmě vypařila, jakmile by pocítili první ekonomické potíže.

Podle Lankova se sice dají očekávat další řeči o jaderné Jižní Koreji, to ale nezbytně neznamená, že Soul se přidá do klubu světových jaderných mocností, ať již oficiálně, či neoficiálně. „Pro vnější pozorovatele to může být dobrá zpráva, ale lze pochybovat, že jde dobrou zprávu pro Korejce,“ uzavírá expert.

Témata:  Jižní Korea,  Severní Korea,  jaderné zbraně