Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlická krize v Evropě: Platíme za chyby USA, zlobí se americká analytička

Vlajka USA
Vlajka USA
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Washington – Uprchlická krize tvrdě zasáhla Evropu a přes opatření a dohodu Evropské unie s Tureckem dále pokračuje. O tom, jak na situaci nahlíží Spojené státy, promluvila Ann Wrightová, bývalá členka americké armády a diplomatka, která americkou vládu opustila v roce 2003 na protest proti válce v Iráku tehdejšího prezidenta George W. Bushe.

Důležitá zpráva pro USA

Wrightová na úvod uvádí, že během své návštěvy řeckého města Idomeni, které leží na hranicích země s Makedonií, na jednom ze stanů viděla nápis: „Pokud se vám nelíbí, že do vaší země přichází uprchlíci, přestaňte hlasovat pro politiky, kteří je moc rádi bombardují."

„Jak dobře víme, ani řecká, ani makedonská vláda lidi nebombardovala, ale i tak se musí vypořádávat s obrovským množstvím uprchlíků, jejichž příchod způsobila rozhodnutí daleké vlády. Ale v roce, ve kterém se v USA odehrávají prezidentské volby, jde o zprávu, které by američtí voliči měli naslouchat," tvrdí Wrightová.

Jak upozorňuje, administrativa současného amerického prezidenta Baracka Obamy, která dle jejích slov „zdědila chaos po válce v Iráku z roku 2003," v současnosti bombarduje pozice Islámského státu (IS) v městských oblastech Iráku a Sýrie, přesto zatím přijala jen 1 736 syrských uprchlíků, a to navzdory slibu prezidenta Obamy, že do září letošního roku jich USA přijmou minimálně 10 tisíc.

Miliony uprchlíků

„Pro porovnání, Kanada od konce roku 2015 přijala více než 26 tisíc syrských uprchlíků; Turecko, Libanon a Jordánsko společně od začátku syrského konfliktu před pěti lety přijaly miliony syrských uprchlíků," kritizuje USA Wrightová.

Podmínky pro uprchlíky, kteří odmítají vstoupit do oficiálních detenčních zařízení a raději zůstávají v provizorních táborech u Idomeni, jsou podle ní otřesné. Připomíná, že tábory fungují zejména díky pomoci dobrovolníků a humanitárních skupin. Jednou z nich je i norská organizace Northern Lights, v rámci které, jak poznamenává, v Řecku působí i Češi.

Wrightová také uvádí, že samotný tábor v Idomeni se nachází jen 500 metrů od hranic s Makedonií a odhadem se zde nachází asi 10 tisíc lidí. S odkazem na vyjádření jednoho z členů organizace Lékaři bez hranic ale podotýká, že přesný počet lidí známý není.

Uprchlíci jako ve vězení

Ačkoliv velké množství uprchlíků přebývá ve svých stanech, nachází se zde také velké stany UNHCR (Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), které mají „asi 100 paland uspořádaných tak, že to nápadně připomíná přeplněná vězení ve Spojených státech."

Na závěr Wrightová dodává: „Miliony uprchlíků v Řecku, Turecku, Libanonu a Jordánsku čekají, jaký bude jejich osud, zatímco se mezinárodní komunita pomalu rozhoduje, jak naložit s obrovským množstvím lidí, kteří prchají před chaosem ve svých domovských zemích, který způsobily vojenské operace. Další miliony doufají, že jim příchod do Evropy naskytne příležitost na život bez bojů do chvíle, než se budou moci vrátit domů."

Témata:  uprchlíci USA Evropa

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy