Berlín – Strana Alternativa pro Německo (AfD) se vůbec poprvé dostala do parlamentu. Hned ale vyvolala spory. Nikdo vedle poslanců této strany nechce sedět.
AfD, již odborníci hodnotí jako pravicově populistickou, se ve volbách stala díky 12,6 procenta hlasů třetí nejsilnější stranou. Se 32,9 procenta hlasů vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 20,5 procenty. Do parlamentu se na čtyři roky ještě dostaly FDP s 10,7 procenta, Levice s 9,2 a Zelení s 8,9 procenta hlasů. Vládu se pokusí sestavit CDU/CSU, FDP a Zelení.
Strany se teď přou, čí poslanci budou v parlamentu zasedat vedle kolegů z protiimigrační a protiislámské AfD. Dohodu nepřinesla ani dnešní schůzka zástupců všech šesti stran, které zářijové volby vynesly do Spolkového sněmu. Ten se v novém složení sejde poprvé 24. října.
Představitelé AfD pravděpodobně usednou v sálu úplně napravo. Nikdo ale nechce trvale obsadit křesla vedle nich, napsala agentura DPA. Odmítají to i liberální Svobodní demokraté (FDP), kteří by rádi zabrali místa více uprostřed.
Vedle zasedacího pořádku zůstává nedořešeno i vedení parlamentu a jeho výborů. Žádná z ostatních stran si nepřeje, aby na těchto viditelných postech stanuli radikální členové AfD. Každé parlamentní uskupení má ale tradičně nárok na křeslo místopředsedy Spolkového sněmu.
Témata: Německo, volby v Německu, Alternativa pro Německo (AfD)
Související
28. července 2026 16:04
27. července 2026 9:15
26. července 2026 12:36
20. června 2026 19:54
14. června 2026 14:08
3. května 2026 14:56
