Diskuze o další podobě EU je někdy zjednodušena chápána jako spor mezi stranami, které mentálně patří na Západ a těmi, kdo chtějí setrvávat na Východě. Takový výklad je poněkud zavádějící. Kritika k EU není nutně známkou východního myšlení, jak dokázal Brexit a ne všechny státy patřící geograficky na východ EU se nestaví k EU nutně negativně. Magazín Politico přestavuje spektrum názorů na plány větší integrace EU prosazované tandemem Macron-Merkelová na východní hranici EU.
Příznivci integrace
Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko mají v úmyslu vstoupit do schengenského prostoru a do eurozóny. Všechny tři země zdůraznily svůj závazek přijmout euro. V červnu oznámil bulharský ministr financí svůj záměr připojit se k mechanismu směnných kurzů (ERM-2), což je „čekatelská oblast" pro přistoupení. V září Chorvatsko stanovilo 2020 jako cíl vstupu do téhož mechanismu. Rumunsko v srpnu uvedlo, že má v úmyslu přijmout euro v roce 2022.
Integrace eurozóny je populární v těchto třech zemích: Podle průzkumu Eurobarometru z dubna 2017 většina respondentů v Rumunsku (64%), Chorvatsku (52%) a Bulharsku (50%) podporuje přijetí eura. EU je také populární jako instituce: v Rumunsku 57% respondentů v průzkumu Eurobarometru v květnu 2017 uvedlo, že mají tendenci důvěřovat EU.
Tyto státy se obávají různých stupňů integrace v EU, především se bojí, že následkem Macronem navrhovaní vysokorychlostní Evropy budou jejich ambice pro další integraci budou postaveny na druhou kolej a jejich přístup do strukturálních fondů EU bude v budoucnu omezen. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je ujišťuje, že potenciální nový členové nebudou ponecháni v pomalejším pruhu. Dodal, že Rumunsko a Bulharsko se mohou připojit už nyní a Chorvatsko až bude připraveno.
Odpůrci
Na opačném poli spektra je Polsko a Maďarsko, které nyní nesou prapor kritiky hlubší evropské integrace. Polský prezident Andrzej Duda varoval, že zavedení vysokorychlostní Evropy povede k zániku EU. Polsko se též nechce přidat do euruzóny, protože podle vysvětlení Ryszard Czarneckiho, místopředsedy Evropského parlamentu a prominentního člena vládní polské strany Právo a spravedlnost, se jedná o ideu bohatých států. „Polsko je stále jednou ze sedmi nejchudších zemí v EU, pokud jde o HDP na obyvatele. Proto v dohledné budoucnosti nemáme v úmyslu vstoupit do eurozóny. "
Maďarské orgány zaujímají podobný postoj jako Polsko. Ačkoliv většina maďarských voličů, na rozdíl od jejich polských protějšků podporuje členství v eurozóně, vládnoucí strana Fidesz dává přednost kontrole měnové politiky. Maďarsko trvá na tom, že integrace se má uskutečňovat, ale ne za každou cenu a jen když je to užitečné a nutné, jako v případě otázek spojených s obranou, uvedl György Schöpflin, europoslanec za Fidesz.
Střed
Ve srovnání s těmito dvěma postoji, ČR zůstává někde uprostřed, soudí Politico. Uvádí, že česká veřejnost je velmi skeptická ohledně větší integrace EU. Údaje Eurobarometru z jara 2017 ukazují, že jen 29% Čechů podporuje zavedení eura a 30% má důvěru v EU. Česká vláda ale stále veřejně obhajuje roli při utváření budoucnosti eurozóny
Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti ČR, uvedl, že by měla být garantována plná účast nečlenů eurozóny o v diskuzích o její podobě a funkci, např. ve formě statutu pozorovatele v rámci Euroskupiny. Čeští politici nicméně uznávají, že jejich naděje na vstup do eurozóny jdou díky domácímu pohledu vzdálenou možností.
Politico též naznačuje, že výsledkem říjnových parlamentních voleb může být i na vládní úrovni mnohem menší ochota vstoupit do eurozóny. Uvádí Andreje Babiše zároveň jako politika s velmi silnou euroskeptickou kampaní, který nechce vstoupit do eurozóny a možného budoucího premiéra.
Témata: EU, Polsko, Česká republika
Související
23. dubna 2024 13:31
21. dubna 2024 15:01
19. dubna 2024 21:13
18. dubna 2024 12:54
18. dubna 2024 8:55
17. dubna 2024 9:59