Pokud kabinet vytvoří Rakouská lidová strana (ÖVP) společně s nacionalistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), není však podle něj vyloučen ani návrat dřívějších sporných rakousko-českých témat, jako je jaderná elektrárna Temelín. Alpská republika, která se ve druhém pololetí 2018 ujme předsednictví EU, bude podle diplomata a historika hlasitěji naléhat na reformu tohoto bloku.
"Myslím, že pokud bude volební výsledek takový, jak to teď vypadá (koalice ÖVP-FPÖ), nastane přiblížení ke středoevropským státům," předpokládá diplomat a historik Brix (60). Poukázal i na to, že loni se v FPÖ objevily úvahy o přičlenění Rakouska k visegrádské skupině. K nápadu se však postavil nesouhlasně například český premiér Bohuslav Sobotka.
"Myslím, že nová (rakouská) vláda se tím bude vážně zabývat. Ale v Rakousku je to sporné téma, protože V4 je nyní identifikována s (maďarským premiérem Viktorem) Orbánem a (šéfem polských vládních konzervativců Jaroslawem) Kaczyńským," poukázal Brix na země, u nichž prý může být navazování partnerství interpretováno jako schvalování autoritativního kurzu.
"Z toho se ale musíme vymanit a v tom vidím i rakouskou roli. A myslím, že také Sebastian Kurz se pokusí tuto středoevropskou skupinu silněji připoutat k reformované Evropě," zdůraznil Brix. Rakousko tak podle něj může sehrát "roli moderátora či mostu".
Podle Brixe jsou tradičně "nejoblíbenějšími sousedy" Rakušanů Maďaři. Nejtěsnější sousedská spolupráce se však nyní podle něj rozvíjí mezi Rakouskem a Slovenskem. "To úzce souvisí i s tím, že mezi Vídní a Bratislavou vzniká něco jako jádrový region pro průmysl, obchod, finančnictví, dopravní systémy a infrastrukturu. Nyní se Slováky jednáme o prodloužení širokorozchodné tratě z Ruska, která teď končí v Košicích," upozornil Brix.
Ve vztazích mezi Rakouskem a Českou republikou je podle Brixe stále patrný určitý odstup. "Můžeme být rádi, že klasické problémy jako Benešovy dekrety a Temelín už nejsou v popředí. Ale řekněme otevřeně, že za to vděčíme syrským uprchlíkům," míní Brix. "V FPÖ však jsou samozřejmě nadále síly, které zastávají v obou otázkách velmi jednoznačné postoje a které to pravděpodobně politicky opět nastolí," poznamenal.
Ve vztazích mezi Rakouskem a EU podle Brixe nehrozí výrazné zhoršení, jako tomu bylo v roce 2000, kdy kvůli podílu FPÖ na vládě zmrazilo 14 zemí EU bilaterální vztahy s Rakušany. "Dnes je jiná situace - jak v Rakousku, tak v EU. Bez ohledu na to, kdo bude tvořit příští vládu, nedá se očekávat, že by nastala velká změna ze strany Evropské unie," řekl Brix, který v minulosti působil jako rakouský velvyslanec v Londýně a do letoška působil ve stejné funkci v Moskvě.
Naopak změna by podle něj mohla v případě předpokládané koalice lidovců a svobodných nastat v tom, že "Rakousko bude určitě poněkud hlasitěji a silněji tlačit na reformy EU". Vídeň bude podle něj klást důraz na takzvanou subsidiaritu, tedy princip, kdy se Evropa stará o "velká témata" a ostatní pokud možno ponechává jednotlivým státům. "Druhá věc, kterou bude vláda určitě požadovat, je silná kontrola EU navenek, to znamená společný postup, pokud jde například o ochranu vnějších hranic nebo zacházení s uprchlíky," řekl Brix.
