Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odborníci varují: Evropa se neubrání sama. Němci musí budovat armádu

Armáda, ilustrační foto.
Armáda, ilustrační foto.
Foto: Ministerstvo obrany ČR

Berlín - Německo by si už nemělo připomínat hrůzy druhé světové války a konečně by se mělo pořádně zapojit do obrany Evropy, tvrdí vojenští odborníci. Podle nich se ekonomicky nejsilnější stát Evropské unie stále utápí v dědictví minulosti a svým jednáním tak ohrožuje okolí, které nedokáže efektivně manévrovat spojeneckými armádami, když jim Němci neustále stojí v cestě.

S roztahujícím Ruskem na východě, teroristickým Islámským státem na Blízkém východě, který však zdařile zasévá strach a masakry v evropských ulicích, Spojenými státy, které už nechtějí nést tíhu za celé NATO a Velkou Británií, která odchází z Evropy, je potřeba, aby se Německo konečně sebralo a uznalo, že potřebuji i pro bezpečí Evropské unie silnější armádu.

Největší překážkou přitom nejsou finanční výdaje či nedostatek personálů, v případě Německa je to zejména psychická a politická zábrana. Německo může mít okamžitě větší armádu, jenže mnozí občané si to nepřejí. Tři generace po nacistickém teroru si lidé vybudovali silné ekonomické i diplomatické zázemí, myšlenka velké armády je přitom pro ně stále stejně silné tabu, jako byl vzestup pravice během volbách.

Politická elita si to přitom dobře uvědomuje. Angela Merkelová dostala jasný vzkaz od Donalda Trumpa, že Spojené státy už nadále nechtějí vést NATO a Evropa by měla přispívat více. Kancléřka přitom proti není a na obranu by výdaje zvýšila, za což ji silně před volbami kritizoval její oponent Martin Schulz.

Stav německé armády je přitom nyní ve strašném stavu. Velký počet nepoužívané techniky včetně letounů a helikoptér se už do vzduchu kvůli stáří nejspíš nikdy nevznesou, námořnictvo nebylo už léta modernizováno a z přístavů pravděpodobně nezvládnout ani vyplout. Chybí lidé, zejména odborníci a inženýři. Čtvrtstoletí nečinnosti si tak vyžádala svou daň.

NATO s jadernými USA v čele jsou zatím nejsilnější obranou proti Putinovskému Rusku, jenže na jihu je EU špatně chráněná. Většina bojů s džihádisty v Africe jsou zatím v režii Francie, ale je jasné, že země nedokáže bez pomoci převrátit válku ve svůj prospěch, Itálie má zase zatím plné ruce práce s připlouvajícími uprchlíky z Libye.

Evropská největší ekonomika je tak zároveň i slabinou EU, pokud jde o vojenská tažení. Během studené války bylo v zemi přes 500 tisíc vojáků, nyní jich mají jen 117 tisíc. Strádají především z pohledu vybavenosti, přístroje i zbraně, které mají k dispozici, jsou velice zastaralé. Podle odborníků by modernizace armády podle dnešních poměrů zabrala 15 let a vyšplhala se na částku 130 miliard eur.

Server Politico dodává, že Němci nemůžou snít o integrovanější EU, pokud do toho nezahrnou i vojenské mise. Vůdci Unie by se přitom měli snažit domluvit během Brexitu i další spolupráci Britů, protože Spojené království nejenže utrácí nejvíc peněz ze všech evropských zemí na svoji obranu, pořád taky platí za nejlépe vybavenou armádu v současné eurozóně.

Témata:  Německo armáda EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.