Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina se sama ničí? Kreml vše sleduje a dobře se baví

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Kyjev - "I malá jiskra může zažehnout požár," řekl nedávno generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland. Poukázat tím chtěl zejména na Ukrajinu a její nedávno přijatý zákon, který prakticky znemožní výuku v minoritních jazycích. Zákon má prosadit "zukrajinšťování" ve školství, jenže země je považována za stát, kde se mluví více jazyky.

Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů i v sousedních státech, zejména v Maďarsku, které tvrdí, že udělá vše proto, aby se zákon odstranil. Jenže maďarština, stejně jako řečtina, bulharština či rumunština jsou jen "okrajovým" důsledkem, přednostně chtěli zákonodárci tímhle krokem zakázat ruštinu. Moskva však zatím neprotestuje, naopak se zdá, že se Kreml dobře baví tím, jak se Ukrajina rozkládá zevnitř.

Ukrajinští nacionalisté už dlouho hledají příležitost, jak ze země udělat monolinguální stát podobně jako Polsko. Ruštinu používá jako mateřštinu či jako druhý jazyk naprostá většina obyvatel, ti se ale bojí ozvat v důsledku současného konfliktu, kdy je vše ruské na státní úrovni odmítané jako špatné. Mnozí mají za to, že mluvit ukrajinsky je politickou volbou, která vás jasně rozřadí.

Jiným je však tato změna celkem jedno. Odmalička učí svoje děti oběma jazykům a tak je většina národa bilinguální, používat na úřadech a ve školství jen jeden z jazyků, který ovládají, jim nevadí. Nacionalisté se však i pojistili proti tomu, aby se Moskva protestně ozvala. Samotný Kreml prosazuje ruštinu na úkor jiných minorit, proto se tentokrát nemůžou ozvat s tím, že je potřeba chránit ruské obyvatelstvo.

Jenže hlavní důvod mlčení nejspíš leží někde jinde. Podle odborníků Moskvě vyhovuje, když má Ukrajina problémy se sousedními evropskými státy. Maďarsko dokonce slibuje, že bude "vetovat" veškeré snahy o ukrajinizaci, a to nejen v oblasti sjednoceného jazyka. V zásadě tak platí, že maďarské hrozby Kyjevu jsou rajskou hudbou pro ruské uši.

Pro Putina naopak může být potěšující to, že se Kyjev vzdaluje od multikulturního národa, tedy základních principů moderního politického státu, který převažuje v Evropské unii. Sjednocený jazyk je však je třešničkou na dortu všech změn, které Ukrajina chystá. Země se teď podotýká s velkou chudobou, životní úroveň je zde nejnižší v Evropě a s přicházející zimou musí ještě navíc řešit problém s teplem, když Moskva hrozí, že je odstřihne od plynu.

Vladimir Putin a ukrajinští nacionalisté tak vděčí jeden druhému za svoje úspěchy. Pro Ukrajinu není teď lepšího nepřítele než je Rusko, které jim slouží jako záminka k prosazování dlouhodobých snů. A Moskva zase nemusí hnout prstem, protože za současné situace to vypadá, že Ukrajina vlastním jednáním přijde o své evropské přátele.

Témata:  Ukrajina Kyjev Rusko

Související

Aktuálně se děje

28. února 2026 10:07

Česko neplní závazky NATO. Spojencům leze na nervy

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský ajatolláh Alí Chameneí byl zabit

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.