Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina se sama ničí? Kreml vše sleduje a dobře se baví

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Kyjev - "I malá jiskra může zažehnout požár," řekl nedávno generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland. Poukázat tím chtěl zejména na Ukrajinu a její nedávno přijatý zákon, který prakticky znemožní výuku v minoritních jazycích. Zákon má prosadit "zukrajinšťování" ve školství, jenže země je považována za stát, kde se mluví více jazyky.

Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů i v sousedních státech, zejména v Maďarsku, které tvrdí, že udělá vše proto, aby se zákon odstranil. Jenže maďarština, stejně jako řečtina, bulharština či rumunština jsou jen "okrajovým" důsledkem, přednostně chtěli zákonodárci tímhle krokem zakázat ruštinu. Moskva však zatím neprotestuje, naopak se zdá, že se Kreml dobře baví tím, jak se Ukrajina rozkládá zevnitř.

Ukrajinští nacionalisté už dlouho hledají příležitost, jak ze země udělat monolinguální stát podobně jako Polsko. Ruštinu používá jako mateřštinu či jako druhý jazyk naprostá většina obyvatel, ti se ale bojí ozvat v důsledku současného konfliktu, kdy je vše ruské na státní úrovni odmítané jako špatné. Mnozí mají za to, že mluvit ukrajinsky je politickou volbou, která vás jasně rozřadí.

Jiným je však tato změna celkem jedno. Odmalička učí svoje děti oběma jazykům a tak je většina národa bilinguální, používat na úřadech a ve školství jen jeden z jazyků, který ovládají, jim nevadí. Nacionalisté se však i pojistili proti tomu, aby se Moskva protestně ozvala. Samotný Kreml prosazuje ruštinu na úkor jiných minorit, proto se tentokrát nemůžou ozvat s tím, že je potřeba chránit ruské obyvatelstvo.

Jenže hlavní důvod mlčení nejspíš leží někde jinde. Podle odborníků Moskvě vyhovuje, když má Ukrajina problémy se sousedními evropskými státy. Maďarsko dokonce slibuje, že bude "vetovat" veškeré snahy o ukrajinizaci, a to nejen v oblasti sjednoceného jazyka. V zásadě tak platí, že maďarské hrozby Kyjevu jsou rajskou hudbou pro ruské uši.

Pro Putina naopak může být potěšující to, že se Kyjev vzdaluje od multikulturního národa, tedy základních principů moderního politického státu, který převažuje v Evropské unii. Sjednocený jazyk je však je třešničkou na dortu všech změn, které Ukrajina chystá. Země se teď podotýká s velkou chudobou, životní úroveň je zde nejnižší v Evropě a s přicházející zimou musí ještě navíc řešit problém s teplem, když Moskva hrozí, že je odstřihne od plynu.

Vladimir Putin a ukrajinští nacionalisté tak vděčí jeden druhému za svoje úspěchy. Pro Ukrajinu není teď lepšího nepřítele než je Rusko, které jim slouží jako záminka k prosazování dlouhodobých snů. A Moskva zase nemusí hnout prstem, protože za současné situace to vypadá, že Ukrajina vlastním jednáním přijde o své evropské přátele.

Témata:  Ukrajina,  Kyjev,  Rusko

Aktuálně se děje

29. října 2026 19:14

Do včerejška jsem nevěděl, kdo je jakýsi Hřebejk, prohlásil Turek. Pak ho podrobil kritice

Poslanec vládních Motoristů Filip Turek se na sociální síti X ostře ohradil proti známému režisérovi Janu Hřebejkovi, který ve středu při příležitosti státního svátku 28. října převzal z rukou prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání. Režisér obdržel Medaili Za zásluhy v oblasti umění, což vyvolalo vlnu reakcí na politické scéně. Turek na sociální síti zveřejnil výběr Hřebejkových údajných facebookových příspěvků plných ostrých a vulgárních útoků na řadu známých osobností.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy