Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropský parlament přijal rezoluci proti sexuálnímu obtěžování

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Štrasburk - Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které ostře odsoudili sexuální obtěžování a vyzvali k vyšetření případů, jež se staly na půdě europarlamentu.

Vlna odhalování případů sexuálního obtěžování, která se začala po světě šířit v souvislosti s aférou amerického filmového producenta Harveyho Weinsteina, zasáhla i Evropský parlament. Obvinění z obtěžování či dokonce znásilnění vzneslo v uplynulých dnech prostřednictvím médií několik zaměstnankyň instituce.

Více než hodinu debatovali ve středu poslankyně a několik málo poslanců o obviněních ze sexuálního obtěžování uvnitř Evropského parlamentu. Několik z nich mělo na svých stolcích transparent s heslem #metoo (#játaké), kterým v posledních týdnech ženy na twitteru doprovázely své líčení případů, kdy se staly oběťmi sexuálního obtěžování či znásilnění.

Několik poslankyň a zaměstnankyň Evropského parlamentu napsalo dokonce dopis předsedovi Antoniovi Tajanimu. "I my jsme se staly oběťmi či svědky zneužívání, sexistických komentářů a chování, sexuálního obtěžování na tomto pracovišti, které spáchali poslanci či jeho zaměstnanci," uvedly v textu.

Tajani v pondělí při zahájení plenárního zasedání parlamentu ve Štrasburku slíbil tvrdý postih sexuálního obtěžování. Nezávislé externí vyšetřování ale tehdy označil za nepotřebné. V parlamentu už od roku 2014 existuje pracovní skupina, na kterou se oběti mohou obrátit, zdůvodnil své přesvědčení.

Podle Agentury EU pro základní lidská práva (FRA) zažila každá třetí žena v dospělosti fyzické či sexuální násilí a až 55 procent žen v EU zažilo sexuální obtěžování.

Témata:  sexuální obtěžování europoslanci EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.