USA na rozcestí? Situace je kritická, varuje politolog

Nixonovo pravidlo

Trump si pochopitelně může nárokovat mandát vést republikánskou stranu, jelikož porazil 16 dalších republikánských kandidátů, konstatuje politolog. Připomíná, že k 15. květnu miliardář získal okolo 11 z 27 milionů hlasů v republikánských primárkách, což ale představuje pouze 41% , nikoliv absolutní většinu.

Expert nicméně zdůrazňuje, že Trump bude v listopadových volbách stát před zcela jiným voličstvem. V posledních amerických prezidentských volbách hlasovalo 129 milionů Američanů, tehdejší republikánský kandidát Mitt Romney získal téměř 61 milionů a přesto prohrál, poukazuje odborník. Konstatuje, že k zasednutí v Bílém domě bude Trump muset zřejmě získat nejméně 54 milionů nových stoupenců. "Trump ví, že získal republikánskou nominaci tím, že byl kousavý a provokativní, nikoliv typický politik," vysvětluje Schneider. Pokládá otázku, proč by se tedy měl magnát změnit a připomíná Trumpovu domněnku z rozhovoru pro list New York Times, že lidem se líbí, co dělá.    

Politolog tvrdí, že Trump zřejmě popírá pravidlo exprezidenta Richarda Nixona, který republikánským kandidátům doporučoval profilovat se silně vpravo v primárkách a následně více středově v prezidentských volbách samotných. "To pravidlo snad již neplatí?" ptá se profesor. Poukazuje, že Trumpova očekávaná nominace ve skutečnosti nemá co do činění s ideologií, jelikož pro miliardáře neexistuje žádná ideologie krom vítězství. "Jediná věc, které věří, je on sám," uvádí odborník.   

Z tohoto důvodu Trumpovi nevěří konzervativci a někteří z nich, jako například mluvčí Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, se ho snaží tlačit doprava, vysvětluje Schneider. Doplňuje, že magnát odkazuje na název partaje, který nese přízvisko republikánská, nikoliv konzervativní. Co se týká ideologické polarizace, rok 2016 se podle profesora vymyká trendu, jelikož Trump nebyl první volbou konzervativců, stejně jako Hillary Clintonová nebyla první volbou liberálů. Pokud by mělo skutečně dojít na ideologický souboj, museli by se o Bílý dům utkat republikán Ted Cruz a demokrat Bernie Sanders, soudí politolog.

"Podle Nixona znamenal posun do středu nalezení témat, na nichž se může shodnout velká většina voličů," podotýká expert. Doplňuje, že Trump věří, že to samé dokáže vytvořením hnutí naštvaných voličů, kterých je na obou stranách letos skutečně mnoho. Sanders získal téměř 9,5 milionu hlasů v demokratických primárkách tím, že spoléhal na voliče naštvané na Wall Street a establishment demokratické strany, připomíná profesor.

Schneider vysvětluje, že zatímco Sanders hraje na ekonomický populismus a rozhořčení nad jedním procentem nejbohatších, Trump apeluje na populismus kulturní - rozhořčení nad přistěhovalci, cizinci, muslimy, Hispánci, černochy a ženami. Trump se přitom pokusil využít i ekonomický populismus, když odmítá obchodní dohody a otevřeně hovoří o vyšší minimální mzdě a vyšších daních pro bohaté, což však vzbuzuje podezření mezi konzervativci, pokračuje odborník.

Nová vs. stará Amerika            

"Vztek rozděluje Američany více než spojuje," deklaruje profesor. Uvádí, že část Sandersových stoupenců hovoří o vytvoření celostátního pokrokářského hnutí, které označují Revoluce 2016. Má přitom jít o organizaci zcela nezávislou na kampani Clintonové, která se bude jednostranně orientovat na varování Američanů před hrozbou pravicového, či dokonce fašistického převratu - jinými slovy na zastavení Trumpa - zatímco Sandersovi stoupenci se snaží o vznik širšího, uceleného a energetického ekonomicko-populistického hlasu, dodává Schneider.   

Politolog se domnívá, že republikánský establishment pak slaví jistý úspěch v tlačení Trumpa doprava, jelikož magnát revidoval své výroky o daních a tvrdí, že by podpořil nejvyšší daňovou sazbu pro nejbohatší, která bude nižší než ta současná. Zároveň však pokrokáři tlačí Clintonovou doleva, když kandidátka nyní prosazuje dramatické rozšíření veřejného zdravotního pojištění, které by umožnilo mnohem více Američanům zapojit se do programu.   

"Clintonová i Trump jsou mimořádně rozdělující postavy," zdůrazňuje expert. Tvrdí, že reprezentují pokračující bitvu mezi novou a starou Amerikou - první zahrnuje přistěhovalce, menšiny, ženy, gaye, vzdělané profesionály a nábožensky nevyhraněné osoby, což jsou skupiny, které dlouho cítily marginalizované v americké politice a k moci se dostaly spolu s Barackem Obamou. Proti tomu druhá skupina zahrnuje odpor, který se vzedmul mezi staršími bílými muži, bílými jižany a konzervativci, kteří se nechtějí vzdát bez boje a pro něž Trump znamená možnost vzdorovat, konstatuje Schneider.    

Hrubá čísla jdou ve prospěch nové Ameriky, ale ústředním tématem listopadových voleb bude podle politologa zřejmě to samé co obvykle - volba mezi kontinuitou a změnou. "Pokud se republikáni nespojí v podpoře Trumpa, Obamovi se dostane to, co mu ústava neumožňuje - třetí volební období pod jménem Hillary Clintonové," cituje profesor slova konzervativního donátora Sheldona Adelsona, který otevřeně podpořil newyorského magnáta.

Trumpovo téma tak bude změna - ne třetímu období pro Obamu - předvídá Schneider. Očekává však, že to nebude fungovat a to ze dvou důvodů:  Předně souhlas s Obamovou vládou roste spolu s tím, jak více Američanů začíná věřit ekonomickému zotavení, navíc Trump může být až příliš velká změna. Voliči by tak museli být mnohem naštvanější, než jsou, aby nyní hlasovali pro kandidáta tak nevyrovnaného, surového a nekompetentního, jakým je Trump, tvrdí profesor. Doplňuje, že navzdory vzestupu zuřivého populismu se pravidla politiky od dob Nixona příliš nezměnila. "K vítězství stále potřebujete širokou koalici," uzavírá expert.

Témata:  USA,  Donald Trump,  Hillary Clintonová