Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranti žijí v hrozných podmínkách, Pusťte je na evropskou pevninu, volají neziskové organizace

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Atény – Organizace bojující za lidská práva vyzvaly řecké úřady, aby zlepšily životní podmínky tisíců migrantů, kteří se dostali z Turecka na řecké ostrovy. Žádají, aby země přestala držet žadatele o azyl na ostrovech v Egejském moři a aby zmírnila tlak ve státních přijímacích centrech, která často praskají ve švech.

Organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě zveřejněné tento týden uvedla, že tisíce žadatelů o azyl žijí v přijímacích střediscích na řeckých ostrovech v hrozných podmínkách. Devatenáct organizací proto poslalo dopis přímo řeckému předsedovi vlády Alexisovi Tsiprasovi. V něm naléhají, aby ukončil omezení, která byla migrantům uložena, a okamžitě nechal poslat žadatele o azyl na pevninu, uvátí list The Times.

Výzkumná pracovnice Eva Cosseová pro tureckou agenturu Anadolu uvedla: „Přemístění rozhodně změní životní úroveň k lepšímu. Život například v táboře Moria, kde žije více než 5000 lidí, který byl ale navržený na něco málo přes 2000 osob, má obrovský dopad na pohodu lidí.“

V otevřeném dopise řeckému premiérovi organizace pro lidská práva a další pomocné organizace uvedly, že „přistěhovalci a uprchlíci, včetně velmi malých dětí, jedinců nebo těhotných žen a lidí s tělesným postižením jsou uvězněni v hrůzných podmínkách a jsou nuceni zůstat v podmínkách, které porušují jejich práva a jsou škodlivé pro jejich blahobyt, zdraví a důstojnost“. Dodávají, že takové podmínky nemohou „být odůvodněny realizací dohody mezi EU a Tureckem“.

V centrech na Samosu a Lesbosu žije celkem více než 8.300 žadatelů o azyl a migrantů v zařízeních pro pouhých 3000 osob. Právě tady podle neziskovek existují největší problémy. „Na Lesbosu jsem potkala lidi žijící v nebezpečných opuštěných budovách nebo dva íránské bratry, kteří žili pod nákladním vozem déle než 12 měsíců, protože tyto podmínky jsou lepší než v Morii,“ popisuje Cosseová.

„Úřady určitě mohou na pevnině zajistit lepší podmínky a měly by k tomu využít dostupné prostředky. Lidé by také měli lepší přístup ke specializovaným službám, nemocnicím a podpoře," uvedla Cosseová. Podle vládních údajů na ostrovech v Egejském moři čeká více než 13 000 lidí, převážně Syřanů a Iráčanů.

Témata:  uprchlíci Řecko neziskovky

Související

Aktuálně se děje

9:27

Karel Šíp ví jen o dvou lidech, kteří to dělají jinak. A dělají si to těžké

Karel Šíp je veřejností vnímán především jako moderátor a bavič, ale velkou kapitolou v jeho životě je i hudba. Šíp se jí původně věnoval jako muzikant, dnes už jen píše písňové texty. A dělá to tou jednodušší cestou. Sám ví jen o dvou lidech, kteří si to dělají "složité".

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Grónsko

Analýza

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.