Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pilný pojede do Bruselu na jednání euroskupiny

Ivan Pilný
Ivan Pilný
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Brusel - V pondělí se český ministr financí Ivan Pilný v Bruselu zúčastní jednání takzvané euroskupiny, tedy schůzky ministrů financí zemí platících eurem.

Neformální schůzka, na které se bude připravovat prosincový summit eurozóny, je totiž - stejně jako tento summit - svolávána v rozšířeném formátu. Je tedy otevřená 27 zemím unie, bez odcházející Británie.

Šéf Evropské rady Donald Tusk sezval na polovinu prosince do Bruselu šéfy států a vlád zemí eurozóny, ovšem v „otevřeném formátu". Jak dnes ČTK řekl Tuskův mluvčí Preben Aamann, jsou na summit zvány - kromě zemí eurozóny - také všechny státy, jež se připojily k unijnímu fiskálnímu paktu z roku 2012, nebo které „by tak mohly učinit".

Česká vláda v roce 2014 sice přistoupení schválila, ale stále chybí ratifikace. Podobná je také situace Chorvatska, které do unie vstoupilo až v roce 2013. Ministr Pilný a jeho chorvatský kolega Zdravko Marić se proto v pondělí zúčastní jako pozorovatelé.

Česká republika, která má z unijních smluv povinnost euro přijmout, si zatím ani nestanovila termín, kdy do eurozóny vstoupí. Podobný krok navíc teď nemá podporu české veřejnosti. V létě ale vláda oznámila, že by se při debatách o změnách eurozóny mohl pro státy jako je Česká republika na jednáních euroskupiny ustavit pozorovatelský status.

Toto jednání bude přípravnou debatou před prosincovým summitem. Hlavním tématem budou možnosti dalšího prohlubování evropské hospodářské a měnové unie a možné institucionální změny eurozóny. Podle informovaného představitele eurozóny se má jednat o bankovní unii, hlavně o trvajících rozdílných pohledech na možnost společného evropského pojištění vkladů, ale také o fiskální kapacitě eurozóny. Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny zmínil nedávno například francouzský prezident Emmanuel Macron, pohledy zemí EU na takovou možnost jsou ale zatím velmi odlišné.

Tusk chce v prosinci debatu zahájit tak, aby mohla výrazněji pokročit přibližně do poloviny roku 2018. „V pondělí ještě rozhodně nemůžeme a nebudeme nic vařit. Budeme si rovnat a připravovat stůl předtím, než se o hodně později vařit rozhodneme," komentoval nynější stav jednání dobře informovaný představitel eurozóny.

„Očekáváme možnost vyjádřit se k prohlubování měnové unie v rovnocenném formátu," řekl dnes zdroj z české strany obeznámený s přípravou schůzky.

Tusk summit na polovinu prosince svolal právě kvůli stále intenzivnější diskusi o další podobě evropské integrace. Pro státy jako je Francie by se přitom právě eurozóna mohla stát oním jádrem, kolem kterého by se další sbližování evropských zemí rozvíjelo.

Podobný pohled se ale příliš nelíbí představitelům EU, jako je například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří se obávají dělících čar v Evropě. Juncker proto v polovině září vybídl k přijetí eura všechny unijní země a přišel s představou finančního nástroje, který by mohl přechod usnadnit.

Také šéf unijních summitů Donald Tusk, bývalý polský premiér, už varoval, že hlubší integrace eurozóny bez účasti ostatních zemí by jen prohloubila příkopy mezi státy unie.

Témata:  Ivan Pilný eurozóna Donald Tusk

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.