reklama

Premiér Hajdar Abádí už v létě, kdy Kurdové oznámili, že připravují referendum, řekl, že se ani jeden z ústavních článků nezmiňuje o referendu nebo nezávislosti a že plebiscit bude mít negativní důsledky.

Kurdové se tehdy ale opírali o dlouhodobě neřešený problém, který podle nich s ústavou souvisí. Bagdád podle nich dlouho neplnil několik článků ústavy včetně článku 140, který se týká vyjasnění budoucího statusu ropného Kirkúku, dělení příjmů z ropy, platby žoldu kurdských milicionářů a nároku kurdských autonomních provincií na podíl z příjmů z ropy.

Protože závazky vyplývající z těchto ústavních zásad Bagdád dlouhodobě neplnil, dospěli Kurdové k závěru, že ústava pozbyla platnosti. Podle nich se centrální vláda ústavy dovolává, když jde o separatistické tendence Kurdů, ale sama odmítá ústavu plnit.

"Kurdistán se nemůže stát nezávislým státem z pohledu práva ani ústavy. Kurdové rozhodli o svém osudu, když hlasovali pro tuto ústavu a rozhodli, že Irák bude federativní stát," sdělil v minulosti Abádího předchůdce Núrí Málikí. Podobný názor zastává i Abádí.

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání, který se o vypsání referenda zasadil, obvinil Abádího vládu z toho, že provozuje "tutéž kulturu" genocidy jako bývalé irácké vlády. "Je to irácká vláda, kdo deset let neplní článek 140. V Kurdistánu ubývá iráckých diplomatických institucí, krátí se jeho podíl na příjmech, Kurdové jsou izolováni a nuceni odcházet," řekl Barzání.