Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Saúdové vedou existeční boj. Proč je Harírí držen v Rijádu? Nové informace

Saúdská Arábie
Saúdská Arábie
Foto: Pixabay

Rijád/Bejrút - Začíná být jasněji kolem osudu libanonského premiéra. Saúdská Arábie prý dospěla k názoru, že Saad Harírí nechce zakročit proti šíitskému hnutí Hizballáh, takže ho donutila k rezignaci. Uvedla to dnes agentura Reuters. Podle ní si Rijád přeje, aby Saada nahradil jeho starší bratr Baháa Harírí.

Když Saad Harírí 3. listopadu dorazil do Rijádu, nečekali na něj žádní princové ani ministři. Byl mu zabaven telefon a následujícího dne z Rijádu rezignoval. V Libanonu jeho demise nebyla přijata. Podle zdrojů Reuters je Baháa Harírí také v Saúdské Arábii a členové rodiny Harírí byli údajně vyzváni, aby přijeli do Saúdské Arábie a přísahali mu věrnost, což ale rodina odmítla.

"Když (Saad) Harírí přiletěl do Rijádu, bylo mu hned jasné, že se něco stalo. Nikdo na něj nečekal," citovala svůj nejmenovaný zdroj z premiérova okolí agentura Reuters, která ale nezískala žádnou reakci se strany Saúdské Arábie.

Saada Harírího po rezignaci přijal král Salmán a mohl odcestovat na krátkou návštěvu Spojených arabských emirátů, odkud se vrátil do Rijádu. Od své rezignace nevydal žádné další prohlášení.

K setkání s králem Salmánem byl vyzván telefonicky 2. listopadu. Před odletem sdělil podřízeným, že v započatých jednáních budou pokračovat po jeho návratu v pondělí.

Harírího rodina má v Saúdské Arábii nemovitosti i další majetek a Harírí po příletu do Rijádu zamířil do svého domu. Z protokolárního oddělení královského paláce mu v sobotu ráno telefonovali, aby se zúčastnil setkání s korunním princem Muhammadem. Pak čtyři hodiny čekal, než mu dali do ruky rezignační prohlášení, které přednesl před kamerou.

Harírí do Saúdské Arábie jezdíval často a byl tam i několik dní před touto svou "rezignační cestou". Korunní princ mu tehdy zprostředkoval setkání se zástupci tajných služeb a ministrem pro záležitosti Perského zálivu. Domů se vrátil v uvolněné náladě s příslibem, že Saúdská Arábie obnoví pomoc libanonské armádě. Myslel si také, že se mu podařilo Saúdské Araby přesvědčit, že pro udržení stability Libanonu je lepší se s Hizballáhem dohodnout.

Šíitský Hizballáh, podporovaný Íránem, má dobře vyzbrojené bojové křídlo, křesla v parlamentu i ve vládě. Když se Rijád před deseti lety snažil tuto skupinu oslabit, skončilo to boji mezi libanonskými sunnity a šíity a převzetím kontroly Bejrútu ze strany Hizballáhu.

Zdroj Reuters řekl, že Harírí při této první návštěvě odhalil své plány, jak s Hizballáhem vyjít, a konfrontaci označil za cestu k destabilizaci. "Myslím, že se to Saúdským Arabům nelíbilo," prohlásil zdroj, podle nějž Harírí podcenil nevraživost Rijádu vůči Hizballáhu. "Pro Saúdy je to existenční boj, černá proti bílé. My v Libanonu jsme zvyklí na šedivou," citoval zdroj blízký Harírímu Reuters.

Podle Reuters se pak Rijád snažil vynutit si změnu ve vedení Hnutí budoucnost, které řídí Saad Harírí. Hnutí ale s výměnou Saada za Baháa nesouhlasilo. "Nejsme stádo ovcí ani kus země, kterou lze vzít jednomu majiteli a dát jinému. V Libanonu se volí a nepřísahá se věrnost," řekl k tomu spojenec Saada Harírího a ministr vnitra Nuhád Mašnúk.

Témata:  Saúdská Arábie Libanon Hizballáh

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.