Spojenecké síly v Rakkce nechaly islamisty volně jít výměnou za ropná pole

Vše se muselo udržet v tajnosti, napsal server BBC o způsobu, jakým IS dostal své lidi na svobodu.

Dohodli to zástupci místních kmenů po čtyřměsíčních bojích, při nichž bylo město téměř vylidněno a srovnáno se zemí. Dohoda umožnila uchránit životy Kurdů a Arabů z koalice SDF, kteří stáli proti IS, ale také zajistila, že si životy zachránili radikálové, rozptýlili se po Sýrii i jinde.

Vůdcem řidičů byl abú Fauzí, který původně mluvit nechtěl, ale rozmyslel si to. Za práci v Rakce jim bylo slíbeno mnoho peněz, dlouhá cesta a objemnost nákladu zničila mnohé vozy, které bylo pak nutné opravit. Ani po týdnu ale muži zaplaceno nedostali. "Byla to cesta do pekla a zpět. Když jsem vjel do Raky, měli s námi být lidé ze SDF, ale nebyli. Byli tam jenom bojovníci IS se svými zbraněmi a sebevražednými pásy. Pásy na sobě měly i jejich ženy a děti," vypráví řidič osmnáctikolového kamionu.

Veřejně SDF sdělila, že evakuováno bude několik desítek radikálů a všichni budou místní. Řidiči ale vědí své. Konvoj měřil sedm kilometrů, bylo v něm 50 nákladních aut, 13 autobusů a 100 aut IS. I když se dohodlo, že si jeho lidé vezmou jen lehké zbraně, měli vše, co dokázali unést, takže nákladní auta praskala pod zbraněmi a municí. Byl to exodus. Ven se neměli dostat žádní cizinci, jenom Syřané a Iráčané. Řidiči ale tvrdí, že odváželi i cizince. "Bylo jich tam hodně, z Francie, Turecka, Ázerbájdžánu, Pákistánu, Jemenu, Saúdské Arábie, Číny, Tuniska, Egypta," řekl jeden.

Mluvčí koalice, která pomáhá SDF, Ryan Dillon řekl, že koalice nechtěla evakuaci nikoho, ale že patří ke strategii USA, nechat rozhodnutí na místních, protože jsou to oni, kdo umírají. Podle Dillona se dostali pryč jenom čtyři cizinci a ty prý SDF nyní střeží.

Abú Fauzí tvrdí, že každý řidič odvážel nejméně tři cizince a že i když jim pomáhali na svobodu, radikálové jim spílali do prasat a bezvěrců. "Dejte nám vědět, až Rakku zase postavíte. Vrátíme se," říkali.

Konvoj přejel úrodné oblasti severně od Raky a stočil se na špatné pouštní cesty na východ. Mahmúd IS nemá rád, ale má obchod a příležitosti nenadálých 4000 zákazníků se nedalo odolat. Byli bledí a hladoví a nenechali si ujít příležitost zastrašovat. Jednooký Tunisan se Mahmúda výhrůžně zeptal, proč je oholený, ostatní hrozili, že se vrátí a zavedou právo šaría. Mahmúd řekl, že se šaríou nemá problém, protože je také muslim. Nakupovali keksy, nudle, cokoli, zbraně nechali venku a nebezpeční byli jenom jednou, když našli cigarety. Za vše zaplatili, IS dluhy nedělá.

Lidé dále na trase konvoje popisovali, že nad auty přelétávala letadla koalice, někdy bezpilotní stroje. V jedné chvíli koaliční letadlo shazovalo světlice, aby osvítilo nejasnou cestu. Koalice nyní přiznává, že konvoj monitorovala ze vzduchu. Abú Fauzí dojel do cíle mezi Makdadou a Suvarem: jeho auto bylo plné zbraní a IS je tam chtěl schovat. Když se vracel, chtěli členové SDF vědět, kde IS zbraně složil. Abú Fauzí jim to ukázal na mapě, "aby to strýček Trump mohl později vybombardovat", řekl.

Svoboda Rakky byla vykoupena krví, oběťmi a kompromisem. Žádný člen SDF nemusel umírat při útoku na poslední skrýš IS. Jenomže hledaní velitelé IS se rozprchli po velkém území, mnozí mimo Sýrii. Převáděčům nastaly dobré časy. "Minulé dva týdny tu bylo hodně lidí z Rakky. Chtěli do Turecka, dohlédl jsem na převod 20 rodin. Většinou to byli cizinci," řekl Imád, který převádí přes syrsko-tureckou hranici. Za rodinu si počítá 1500 dolarů (33.000 Kč), za osobu 600 dolarů. Někteří klienti mluvili francouzsky, jiní anglicky, další jazyky, jimž nerozuměl. Turecko zpřísnilo ostrahu hranice, takže práce je nebezpečná. "Někde používáme žebříky, někde se brodíme řekou, jinde chodíme strmou horskou stezkou," říká Imád.

Ne všichni ale měli štěstí a dostali se ven. Abú Musab Huzaifa patřil k předním členům IS, ale nakonec skončil za mřížemi na syrské hranici. Konec IS v Rakce popsal dobře. Bombardování zatlačilo IS do kouta a 10. října byla skupina nucena zasednout k jednacímu stolu.

"Bombardovali nás deset hodin, zabilo to 500 až 600 lidí, bojovníky i rodiny," řekl. Bomby byly silné, v řadách IS nastal zmatek. Ti, kdo byli původně proti příměří, změnili názor. "A tak jsme z Rakky odjeli," vypráví abú Musab.

Byl v konvoji, který 12. října odjížděl na východ k irácké hranici. Uprchlo v něm podle něj několik tisíc lidí. Abú Musabův případ by měl být varováním pro Západ. Jak to, že se jednomu z nejhledanějších členů IS málem podařilo uniknout? "Byl jsem ve skupině, která se rozhodla jít do Turecka. Najali jsme si převaděče, aby nás dostal přes území SDF," vypráví muž. Zpočátku to šlo dobře, ale v půlce cesty je převáděč opustil. Skupina se ocitla v labyrintu území ovládaného SDF. "Rozdělili jsme se a šli každý sám," řekl abú Musab. Šanci měl jen ten, kdo zaplatí tomu pravému člověku.

Další cesta ke svobodě vedla do Idlibu na západě Sýrie. Tam se cena pohybuje 4000 dolarů za bojovníka IS a 20.000 dolarů za velkou rodinu. Je tam Francouz abú Basir, který z Rakky odešel ještě před hlavním bojem. V Idlibu chce zůstat. V Rakce bojoval od počátku v první linii, byl členem oddílu složeného výlučně z Francouzů. Někteří jeho spolubojovníci dostali jiný úkol. "Odjeli do Francie, aby zorganizovali útoky, až nadejde zúčtování," tvrdí abú Basir.

Témata:  Islámský stát ,  Sýrie,  U.S. ARMY