Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útok na svobodný internet? V USA se rodí ďábelský plán

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Washington - V úterý se k jednání sešla Federální komise pro komunikaci, jejíž předseda Ajit Pai prohlásil, že je načase obnovit řád na internetu. Mnozí to však vnímají jako pokus o útok na internetovou svobodu. V podstatě jde o to, že mají skončit regulace, které nutí internetové poskytovatele, aby ke všem stránkám přistupovali stejně.

Federální komise pro komunikace je organizace založená americkým kongresem. Komise se nyní snaží odstranit takzvaná pravidla pro internetovou neutralitu, kterou během své vlády prosadil Barack Obama. Ten stanovil, že rychlost připojení musí být ke všem webům a doménám stejná.

Pokud vlastníte třeba internetovou televizi Netflix, pak jistě chápete, že stránka z videi potřebuje mnohem vyšší rychlost než internetový magazín jenom s textem a obrázky. Americká pravidla doteď stanovila, že internetový poskytovatel musí ke všem přistupovat rovnocenně, to by se teď ale mělo změnit.

"Chceme jenom, aby poskytovatelé byli v poskytování služeb transparentnější. To znamená, že zákazník si bude moc vybrat balíček připojení podle svých potřeb," stojí v prohlášení Ajita Paia. V praxi to ale znamená, že pokud si vystačíte na internetu třeba jenom se čtením textů, mohli byste ušetřit.

Pokud však máte zájem třeba právě o takovou televizi Netflix, musíte si připlatit dražší program, nebo se spokojit s velmi pomalým připojením. Současná pravidla jsou nastavená tak, aby telefonní společnosti nemohli manipulovat s návštěvností některých stránek. Mnoho zákazníků přestane již zmíněnou televizi Netflix sledovat, pokud se jim videa budou načítat velmi pomalu.

Pai však věří, že změny povedou k lepšímu a hlavně nebudou zákazníci muset platit za zbytečné služby, které nevyužívají. Takto si sestaví plány na míru. K hlasování by mělo dojít 14. prosince, ve Federální komisi pro komunikaci je však převaha republikánů, mezi nimiž Pai patří.

I v Evropské unii platí internetová neutralita, nicméně kvůli dírám v zákonu mnohé velké společnosti mohou tuto praktiku ignorovat. Například (a nejen) v Portugalsku můžou telefonní operátoři nabízet zvláštní balíčky dat, kde některé stránky, jako jsou sociální sítě, budou brát méně dat než jiná. Jenom za drahé mobilní balíčky budete mít k dispozici i přístup na emaily, hudbu nebo streamování videí.

Jinými slovy pokud zaplatíte méně peněz za menší balíček, pak máte omezený seznam stránek, kam můžete jít. Tomuhle chtěla internetová neutralita zabránit, aby každý dle vlastního uvážení mohl svá nakoupená data utrácet svobodně tam, kde si přeje. Minulý rok OSN prohlásilo, že internetová svoboda (na legálních stránkách) je pávem člověka a nemělo by být porušeno žádným státem nebo organizací.

Řečeno v českých poměrech, pokud by zde platila stejná pravidla, která se teď v USA snaží prosadit, pak by například třeba O2 nebo UPC mohlo zpomalit připojení k Netflixu či jiným platformám, jen aby podpořilo prodej a reklamu vlastních internetových televizí. Jen v USA vyjádřilo svou protest proti Federální komisi pro komunikace na 22 milionů Američanů, řada dalších společností včetně Netflixu se k protestům připojila.

Témata:  internet USA Netflix

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.