Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Itálii a Španělsku vyšly do ulic desetitisíce lidí, demonstrovali proti násilí na ženách

Násilí, ilustrační fotografie
Násilí, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Madrid - V řadě měst Itálie a Španělska dnes demonstrovaly desetitisíce lidí proti násilí na ženách, které si v těchto dvou zemích vyžádalo od začátku letošního roku bezmála 160 obětí. Největší demonstrace proti násilí na ženách se koná každoročně ve Španělsku v Madridu, kde má dnes pochod centrem města začít v 19:00 SEČ.

Informoval o tom dnes španělský deník El País a agentura APA. Demonstrace se konaly při příležitosti Mezinárodního dne za odstranění násilí na ženách. Podle údajů OSN každá třetí žena na světě zažila nějakou formu fyzického násilí.

Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách vyhlásila OSN v roce 1999. Už od roku 1981 si ale připomínali 25. listopadu ženské oběti násilí v řadě zemí světa a zejména v Latinské Americe, kde má tento den původ. Jde o tragické výročí z roku 1960, kdy byly diktátorským režimem Rafaela Trujilla v Dominikánské republice zavražděny tři sestry Mirabalovy, politické aktivistky.

Ve Španělsku se dnes konala řada shromáždění například na jihu země v Andalusii. Na 35.000 lidí se podle organizátorů sešlo na demonstraci proti násilí na ženách v jihošpanělské Granadě. Tisíce účastníků přišlo na manifestaci v Seville a také v Málaze, kde demonstraci svolalo sdružení za nulovou toleranci (Plataforma Violencia Cero). Lidé nesli transparenty například "Už žádná další! Chceme je živé!". Loni na následky násilí páchaného muži zemřelo ve Španělsku 44 žen, letos už je takových obětí 45.

Demontovalo se i v centru Říma. Akce se zúčastnila i předsedkyně dolní komory parlamentu Laura Boldriniová, která vyzvala ženské oběti násilí, aby sebraly odvahu a přestaly mlčet. Podle agentury APA zemřelo kvůli násilí letos v Itálii už 114 žen: většinu z nich zabili manželé či partneři. Za celý loňský rok činil tento počet 150 obětí, což bylo o 5,6 procenta více než v roce předchozím, uvedla APA.

Ke společné akci proti všem formám násilí na ženách vyzvala dnes v prohlášení i Evropská komise a generální tajemník OSN. EK i OSN letos v září zahájily společnou iniciativu s cílem bojovat proti veškerému násilí na ženách. V letech 2017 až 2023 na ni má být vyčleněno zatím 500 milionů eur (asi 12,7 miliardy korun).

Evropská komise dnes také vyzvala další země EU k ratifikaci takzvané istanbulské konvence o prevenci a boji proti násilí na ženách, kterou podepsaly členské země Rady Evropy v roce 2011 v Istanbulu a která vstoupila v platnost v roce 2014.

Istanbulskou konvenci dosud podepsalo na 45 zemí, ale ratifikovaly ji jen necelé tři desítky. Mezi státy, které dokument podepsaly, ale dosud neratifikovaly, je například Řecko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Švýcarsko, Chorvatsko, Slovensko nebo Česko.

Témata:  násilí ženy demonstrace

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:23

Společně za Ukrajinu. Lidé se v Praze opět sejdou na podporu napadené země

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.