Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letiště v Bombaji překonalo rekord v počtu letů za 24 hodin, a to má jen jednu ranvej

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bombaj - Mezinárodní letiště v Bombaji v pátek odbavilo za 24 hodin 969 letů. To je světový rekord pro letiště, které v daném okamžiku provozuje pouze jednu dráhu. Zástupce letiště listu Times of India řekl, že cílem je dosáhnout 1000 vzletů a přistání za 24 hodin.

Letiště v Bombaji má dvě dráhy pro vzlety a přistání. V provozu však vždy může být pouze jedna, protože se kříží. Nedostatek pozemků pak vylučuje výstavbu další dráhy. Technicky je tak Bombaj letištěm pouze s jednou dráhou.

Letiště denně odbaví běžně přes 900 letů a překonalo svůj vlastní rekord, který činil 935 letů. Oficiální údaje uvádějí, že dráha má kapacitu odbavení 46 vzletů a přistání za hodinu, v pátek v jednu chvíli odbavila i 50 letů za hodinu.

Poptávka po letecké přepravě v Indii prudce roste díky vyšším příjmům a levnějším letenkám nabízeným nízkonákladovými leteckými společnostmi. Indický trh letecké dopravy je třetím největším na světě za Čínou a USA.

Indické letecké společnosti loni přepravily kolem 100 milionů domácích cestujících. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) odhaduje, že v příštích dvou desetiletí tento údaj vzroste o dalších 337 milionů.

Témata:  letectví a letadla Indie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.