Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Joachim Herrmann chce být novým bavorským premiérem

Německo
Německo
Foto: Pixabay

Mnichov - Příštím bavorským premiérem by se mohl stát dosavadní zemský ministr vnitra Joachim Herrmann. Listy Süddeutsche Zeitung a Münchner Merkur dnes s odvoláním na své zdroje uvedly, že se Herrmann bude ucházet o pozici lídra Křesťanskosociální unie (CSU) .

Jako o nástupci současného ministerského předsedy Horsta Seehofera se dosud hovořilo zejména o zemském ministrovi financí Markusi Söderovi.

Seehofer, který největší německou spolkovou zemi u hranic s Českem vede od roku 2008, se dostal pod tlak po zářijových spolkových volbách. CSU, které Seehofer předsedá, v nich sice v rámci Bavorska zůstala nejsilnější stranou s 38,8 procenta hlasů, proti hlasování před čtyřmi lety ale ztratila 10,5 procentního bodu. To zneklidnilo řadu straníků, kteří se obávají, že v zemských volbách příští rok CSU ztratí většinu v bavorském parlamentu.

Bavorský premiér po hlasování čelil výzvám k odstoupení. Minulý čtvrtek televizní stanice BR informovala, že Seehofer se rozhodl skončit v čele vlády a zůstat jen předsedou CSU. Zpráva se navzdory očekávání nepotvrdila. Seehofer pouze uvedl, že o své politické budoucnosti rozhodne až v příštích dnech.

Jako o Seehoferově nástupci v čele bavorské vlády se dlouhodobě hovoří o zemském ministrovi financí Markusi Söderovi. Vztahy mezi Seehoferem a "korunním princem" Söderem jsou ale značně napjaté a podle německých médií se dosavadní bavorský premiér snaží všemi silami zabránit, aby ho šéf bavorské státní pokladny v čele země nahradil.

Témata:  Německo Joachim Herrmann

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.