Šéf EU prý nemůže kvůli migrantům v noci spát: Když je nevpustíme předními dveřmi, přijdou zadními okny

Větší kontrola evropských pobřežních hranic napomohla k snížení počtu migrantů putujících do Evropy. Pašeráci, kteří si z touhy migrantů po lepší budoucnosti udělali profitující byznys, se díky tomu potýkají s poklesem příjmů. Začali se tedy chovat jako novodobí otrokáři. Televize CNN uvedla, že na jedné dražbě běženců byl jeden prodán za 800 dolarů, tj. asi 17 000 korun.

Juncker byl podle vlastních slov zděšen, když se dozvěděl o celé šíři otrokářského obchodu. Zdá se mu zvláště strašné v kontextu historie Afriky, jenž se dodnes vzpamatovává z temného období svých dějin, kdy tisíce Afričanů byli prodáváni Evropanům jako levná pracovní síla. Evropa dle Junkera nesmí „mlčet“ ohledně „této tragédie“.

„Nemůžu jednoduše spát, když pomyslím na to, co se děje těmto lidem, kteří se vydali do Libye, aby se pokusili zlepšit své životy, jen aby se ocitli v pekle,“ řekl v rozhovoru Juncker.

Předseda Evropské komise trvá na tom, že kontrola hranic musí být vylepšena. Pro africké uprchlíky je tak těžší se dostat do Evropy. Podle Junckera to však neznamená, že migranti shromažďující se v Libyi mohou být beztrestně znásilňováni, zabíjeni a okrádáni v uprchlických táborech, jenž považuje spíše za „vězeňské tábory“.

Jako řešení vidí Juncker nalezení způsobů, jak mohou migranti legálně cestovat do Evropy. „Věřím, že pokud nebudeme nabízet legální způsoby emigrace do Evropy, a přistěhovalectví uvnitř Evropy, budeme ztraceni,“ tvrdí. Je to dle něj jediné možné řešení, protože ti, co budou odmítnuti vstoupit do Evropy „předními dveřmi“ tam vstoupí „zadními okny“.

„Evropa bude v příštích desetiletích jednoznačně potřebovat přistěhovalectví, a proto musíme poskytnout těm, kteří chtějí přijet a jsou schopni přijet, a jejichž situace jim umožní přijít, legální způsoby, jak se dostat do Evropy,“ je přesvědčen Juncker. Evropská komise už k tomu dle něj začala dělat potřebné kroky.

Juncker si uvědomuje, že návrhy Komise se vždy nesetkávají s úspěchem u členských států, které se „ve své moudrosti“ následují vlastní cestu. Podle něj však v čas v některých případech ukázal, že pravdu měla Komise. Např. v roce 2001 Komise navrhla společný systém ochrany vnějších hranic. „Členské státy to odmítly, jen aby to teď vyžadovaly. A my nyní zavedly tyto společné kontroly vnějších hranic “ poukazuje.

Dle jeho názoru je potřeba, při řešení „velkých výzev našeho věku“, nechat to na představivosti těch, kteří řídí členské státy a národy. Migraci považuje jednoznačně za takovou výzvu. Členské státy by se měly vydat na „cestu moudrosti“ a pokusit se následovat návrhy Evropské komise.

Juncker se též vyjádřil k problému tzv. populismu. Sám jej vidí jako nebezpečný fenomén, zvláště proto, že klasické, tradiční strany začínají po celé Evropě přijímat jejich „škodlivé návrhy.“ Pokud tradiční strany budou sledovat linii populismu, sami se stanou populistickými, varuje. Podle něj by se však Evropa neměla bát populistů, namísto toho by měla přijmout ty, „s kterými bojují“.

Evropa musí být dle Junckera více solidární vůči Africe. Tato solidarita by ale neměla být pouze finanční, ale měla by se týkat všech oblastí mezinárodního života. Afrika by se dle něj měla uvědomit, že je dnes velkým mezinárodním hráčem a totéž by si měla uznat Evropa, jenž se „nesmí distancovat od celosvětových ambicí Afriky.“  Afrika není kontinent, který až zítra bude součástí naší historie, už jí je, i když to někteří Evropané tak nevidí, uzavřel Juncker rozhovor.

Témata:  uprchlíci,  Jean-Claude Juncker,  Libye