Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Premiér Harírí má strach z vlivu ozbrojeného křídla Hizballáhu na Libanon

Libanon
Libanon
Foto: Pixabay

Bejrút - Libanonský premiér Saad Harírí uvedl, že krize spojená s jeho rezignací je u konce. Zároveň ale upozornil, že ozbrojené křídlo Hizballáhu bude mít negativní dopad na Libanon.

Harírí 4. listopadu překvapivě podal ze Saúdské Arábie demisi, což vysvětlil sílícím vlivem šíitského Hizballáhu v libanonské vládě a obavami o svůj život. Prezident Michel Aún ale Harírího rezignaci nepřijal.

Světová média a řada libanonských politiků spekulovala, že Harírího k rezignaci přinutila Saúdská Arábie s cílem oslabit Hizballáh, podporovaný Íránem. Po návratu do vlasti Harírí 22. listopadu oznámil, že rezignaci na žádost prezidenta odkládá.

V dnešním rozhovoru v listu Paris Match svou rezignaci Harírí zdůvodnil tím, že Libanon nehodlá dál tolerovat způsob, kterým se ozbrojené křídlo Hizballáhu zapojuje v regionu, zejména v Jemenu, kde podporuje šíitské povstalce, kteří válčí proti vládě, za níž stojí mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií.

Harírí ve středu napsal, že rozhovory po jeho rezignaci byly "pozitivní". Zatím ale není jasné, zda Hizballáh svolí k nějakým ústupkům, výměnou za to, že Harírí z postu premiéra neodstoupí.

Témata:  Libanon Hizballáh Saúdská Arábie Saad Harírí

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.