Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem: Co vše o něm víme?

Libanon
Libanon
Foto: Pixabay

Prezident USA Joe Biden oznámil uzavření dohody o příměří, která by měla ukončit třináctiměsíční boje mezi Izraelem a Hizballáhem, libanonskou milicí podporovanou Íránem. Ve společném prohlášení USA a Francie podle BBC uvedly, že dohoda ukončí boje v Libanonu a „ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací“.

Prezident Biden zdůraznil, že dohoda je navržena jako „trvalé příměří“. Podle podmínek dohody musí Hizballáh během 60 dnů odstranit své bojovníky a zbraně z oblasti mezi modrou linií — neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem — a řekou Litani, která leží asi 30 kilometrů severně.

Tuto oblast nahradí jednotky libanonské armády, které budou dohlížet na odstranění veškeré infrastruktury nebo zbraní a zajistí, že nedojde k jejich obnovení. Zároveň během stejného období Izrael postupně stáhne zbylé jednotky a civilisty, což umožní obyvatelům na obou stranách hranice vrátit se do svých domovů.

Podle amerického úředníka nasadí libanonská armáda do oblasti 5 000 vojáků. Stále však panují otazníky ohledně jejich role při prosazování příměří a zda budou případně schopni konfrontovat Hizballáh, což by mohlo vyhrotit napětí v zemi s hlubokými sektářskými rozděly.

Libanonská armáda rovněž upozornila, že nemá dostatečné zdroje — finanční prostředky, personál ani vybavení — na splnění svých povinností podle dohody. Tyto nedostatky by mohly být zmírněny příspěvky od mezinárodních spojenců Libanonu. Západní představitelé se domnívají, že Hizballáh je oslaben a že nastala vhodná doba pro libanonskou vládu, aby znovu získala kontrolu nad veškerým územím státu.

Dohoda vychází především z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701, která ukončila válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Rezoluce požaduje, aby oblasti na jih od Litani byly bez ozbrojených osob nebo zbraní jiných než těch, které patří libanonskému státu a jednotkám OSN (Unifil).

Obě strany nicméně tvrdí, že došlo k porušení rezoluce. Izrael tvrdí, že Hizballáh mohl vybudovat rozsáhlou infrastrukturu v oblasti, zatímco Libanon obviňuje Izrael z porušování vzdušného prostoru.

Tentokrát se k existujícímu tripartitnímu mechanismu zahrnujícímu Unifil, Libanon a Izrael připojí USA a Francie, které budou dohlížet na porušování dohody. Podle vysokého úředníka USA nebudou v oblasti působit žádné americké bojové jednotky, ale poskytne se vojenská podpora libanonské armádě ve spolupráci s francouzskou armádou.

Prezident Biden zdůraznil, že „teroristická infrastruktura Hizballáhu v jižním Libanonu nebude moci být obnovena“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael si ponechá „plnou svobodu vojenské akce“ v Libanonu „s plným pochopením Spojených států“. Dodal: „Pokud Hizballáh poruší dohodu a pokusí se znovu vyzbrojit, zaútočíme. Pokud obnoví teroristickou infrastrukturu u hranice, zaútočíme. Pokud odpálí raketu nebo vykopá tunel, zaútočíme.“

Biden podpořil tento postoj a uvedl, že Izrael má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem. Zároveň však zdůraznil, že dohoda respektuje suverenitu Libanonu.

Izraelský požadavek na právo na odvetu však nebyl součástí dohody, protože jej Libanon odmítl. Aby se problém obešel, média uvádějí, že USA zřejmě vydají prohlášení podporující izraelské právo jednat v případě porušení příměří. 

Témata:  Izrael Hizballáh Libanon

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 12:45

Karel Šíp dostal naloženo. Ringo Čech se opřel do jeho druhé rodiny

Vztah Karla Šípa a Františka Ringo Čecha neměl před mnoha desítkami let právě nejlepší začátek, ale časem se z obou slavných mužů stali přátelé. Ringovi to ale nebrání v tom, aby se do váženého kolegy opřel. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.