Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec války v Libanonu? Izrael si stanovil podmínky

Izraelská armáda
Izraelská armáda
Foto: Israel Defence Forces

Izrael během uplynulého týdne předal do USA dokument s podmínkami, za nichž je ochoten ukončit válku v sousedním Libanonu. S odvoláním na dva americké a dva izraelské činitele to píše web Axios. Je přitom velice nepravděpodobné, že mezinárodní společenství na takové podmínky přistoupí. 

Právě dnes má přitom v libanonském hlavním městě Bejrútu jednat americký velvyslanec Amos Hochstein s představiteli Libanonu o diplomatickém řešení probíhajícího konfliktu. 

Podle webu Axios požaduje Izrael, aby jeho ozbrojené síly mohly používat "aktivní sílu" za účelem toho, aby se militantní hnutí Hizballáh, které podporuje Irán, nemohlo opětovně vyzbrojit a obnovit svou vojenskou infrastrukturu v příhraniční oblasti. Izrael chce také volné pole působnosti pro své letectvo ve vzdušném prostoru Libanonu. 

Nejmenovaný americký představitel pro zmíněný server uvedl, že není pravděpodobné, že by Libanon a mezinárodní společenství souhlasily s izraelskými požadavky. Oficiálně Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí nijak nereagovaly. 

Izraelská armáda zahájila pozemní ofenzívu v Libanonu na přelomu září a října po několika dnech leteckých úderů na cíle Hizballáhu v Bejrútu a dalších částech země. Předcházela tomu smrt dlouholetého vůdce hnutí Hasana Nasralláha při izraelském náletu. 

Témata:  Izrael Izraelská armáda Libanon Hizballáh

Související

Aktuálně se děje

10. prosince 2024 12:25

Tajné recepty Evy Burešové. Hvězda prozradila, jak se ze dne na den dala dohromady

Mezi celebrity, které se v posledních dnech potýkaly se zdravotními problémy, patřila i Eva Burešová. Dokonce se musela omluvit z jednoho muzikálového představení. Druhý den už ale byla z nejhoršího venku i díky některým zaručeným receptům. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropa po pádu syrského režimu od základu mění migrační politiku

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.