Netradiční řešení před uprchlickou krizí, kterou způsobují uprchlíci

Zabala konstatuje, že ačkoliv je filozofie vybavena spektrem skvělých intelektuálních konceptů a argumentů, měla by se vždy vyhnout doporučování přímočarých řešení. "To neznamená, že my filozofové nemáme zaujímat stanovisko v současných existenčních potížích, jako je probíhající utrpení Palestinců či globální krize životního prostřední," deklaruje profesor.    

Prací filozofů je naopak podle Zabaly artikulace těch nejtěžších otázek s cílem překonat lhostejnost, předsudky a strach a podněcovat každého, aby se na věci díval více ze široka.

Humanita v krizi

Pokud se filozofové začali angažovat v probíhající uprchlické krizi, nebylo důvodem pouze to, že političtí vůdci se ukázali jako neschopní zformovat jednotnou Evropskou unii, která pomůže uprchlíkům, konstatuje profesor. Důvod spatřuje v tom, že se jedná o problém, s nímž se nelze vypořádat za pomoci krátkodobých řešení.  

Masová migrace, která se v průběhu 21. století dramaticky zvýšila - i v jiných regionech světa než v Evropě, která teprve v poslední době začala přijímat běžence ve větších počtech -  je podle filozofa způsobena především klimatickou změnou. "Neexistuje jednoduché řešení současného uprchlického problému. Humanita je v krizi a z této krize není jiné cesty, než je lidská solidarita," cituje profesor známého sociologa Zygmunta Baumana.

Zabala připomíná, že ačkoliv ne všichni filozofové se s Baumanem shodnou, převládá konsensus, že současná uprchlická krize není pouze problém politický, ale spíše existenční, který se dotýká každého z nás. Profesor odkazuje na dva uznávané soudobé filozofy, Petera Singera a Slavoje Žižka, kteří nedávno zaujali odlišná stanoviska k řešení tohoto urgentního problému. Obě jsou dle Zabaly hodná pozornosti.    

Singer je australský filozof známý pro svůj utilitaristický přístup, který usiluje o minimalizaci utrpení a maximalizaci blaha, vysvětluje Zabala. Odkazuje na poslední Singerův článek v němž filozof nabádá bohaté země, aby nejen přijímaly více běženců, než dokážou v současnosti akceptovat, ale také zvýšily svou podporu méně bohatým státům, které hostí velké počty uprchlíků.

Taková podpora by podle Singera nejen odradila uprchlíky od riskování budoucnosti a životů na drahých a nebezpečných cestách, ale také snížila celkové náklady pomoci, uvádí profesor. Připomíná, že zatímco v Německu stojí podpora jednoho uprchlíka 13500 dolarů ročně (přes 320 tisíc korun), v Jordánsku to činí pouze 3400 dolarů (zhruba 81 tisíc korun). "Dané racionální řešení je založeno na Singerově víře, že máme stejné morální povinnosti vůči cizincům jako vůči našim nejbližším rodinám," vysvětluje filozof.  

Profesor tvrdí, ať toto řešení zní jakkoliv přesvědčivě, člověk pochybuje, zda je možné aplikovat univerzální morální standardy na lidi z kultur s jinou představou o morálce. Jako příklad uvádí, že EU, navzdory svému údajně univerzalistickému poslání, není očividně schopná reagovat na tuto krizi, což podle Zabaly demonstrují v Dánsku nedávno schválený ostudný zákon umožňující zabavovat cennosti běženců, stavba plotů v Rakousku a vyslání vojsk na hranice v Maďarsku.

Jde o kapitalismus

Žižek, který nedávno vydal knihu o uprchlické krizi, proti tomu věří, že předně musíme pochopit, co ve skutečnosti stávající situaci způsobuje, než s ní začneme cokoliv dělat, pokračuje profesor. Dodává, že podle slovinského filozofa není probíhající válka v Sýrii jedinou příčinou uprchlické krize a krom dalších západních vojenských intervencí v Iráku, Afghánistánu a Libyi je třeba vzít v potaz rovněž sociální dopady globálního kapitalismu.       

Současná cirkulace komodit na globálních trzích není podle Žižka demokratickým systémem s stejnými pravidly pro každého, ale reprezentuje spíše síť politických nařízení a porušování práv pracujících, vysvětluje Zabala. Připomíná, že vše doprovází rostoucí sociální rozdělení, které vytváří napětí často vedoucí k vojenským intervencím s drastickými důsledky.

"Skutečná hrozba pro náš společný způsob života nepřichází v podobě uprchlíků, ale leží v dynamice globálního kapitalismu, kterou lze překonat pouze prostřednictvím radikální ekonomické změny, která odstraní podmínky vytvářející uprchlíky," cituje profesor Žižkovy závěry.   

Navzdory rozdílům mezi postoji Singera a Žizka, oba dle Zabaly vyžadují, abychom překonali lhostejnost, předsudky a strach a oba od nás žádají, abychom se dívali za naše úzké vlastní zájmy. "Ať je to realizováno prostřednictvím utilitárního přístupu založeného na jasnosti a konsistenci našeho morálního smyšlení, či prostřednictvím marxistické metody, která se snaží odkrýt společenskoekonomické příčiny krize, je méně důležité, než potřeba angažovat se v situaci, která se nás všech dotýká," deklaruje profesor.     

Zabala tedy soudí, že bychom neměli čekat, že nám filozofie nabídne perfektní řešení krize, ale může nám pomoci se k němu posunout. Filozofie nám může třeba pomoci angažovat se, namísto vyhýbání se, přemítá profesor. Závěrem dodává, že úkolem filozofů je na takovou angažovanost apelovat.

Témata:  uprchlíci