Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spolkový sněm je díky kratším projevům efektivnější. Inspiruje se u sousedů i česká Sněmovna?

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín/Praha - Zatímco v Česku mohou například předsedové stranických klubů vystoupit v plénu Sněmovny téměř kdykoliv a hovořit prakticky neomezeně, v Německu platí pro všechny jasné časové limity. Spolkový parlament tak pracuje efektivněji, tvrdí politolog z univerzity v Lipsku Hendrik Träger. Větší efektivitu - soudě alespoň podle délky jednotlivých zasedání - vykazuje také německá vláda.

Vedení německého parlamentu dopředu rozhodne o tom, kolik času se bude věnovat diskuzi o jednotlivých bodech. "Čas se pak rozdělí mezi jednotlivé frakce (poslanecké kluby) tak, aby odpovídal jejich síle. Ta největší dostane nejvíce času, ta nejmenší nejméně. Například frakce, která má deset procent všech poslanců, dostane deset procent řečnického času," vysvětluje Träger.

"Frakce se pak mohou samy rozhodnout, jak ten čas využijí. Jestli bude mluvit jen jeden člověk, nebo třeba tři," podotýká. "Celkem přesně se to dodržuje a předseda Spolkového sněmu dbá na to, aby nikdo výrazně nepřetáhl," říká politolog s tím, že není možné, aby si prostě jedna frakce vzpomněla, že chce mluvit déle.

Díky tomuto systému má jednání Spolkového sněmu jasně daný řád, kde na sebe jednotlivé projednávané body navazují nejčastěji po několika desítkách minut, a je tak dopředu poměrně dobře jasné, kdy se o jaké otázce bude hovořit a rozhodovat. Naproti tomu v Česku jednání Sněmovny tak pevnou strukturu nemívá a někdy trvá hodiny, než se strany vůbec dohodnou na programu schůze.

Že by německý systém omezoval demokracii tím, že nemohou pravidelně vystupovat všichni poslanci, si Träger nemyslí. Jednak by to při rekordním počtu 709 poslanců mohlo parlament prakticky zablokovat, jednak nejdůležitějším úkolem Spolkového sněmu podle něj nejsou projevy v plénu, ale práce ve výborech. Relativně krátká doba jednotlivých vystoupení podle něj navíc vede k tomu, že tlačí poslance, kteří reprezentují celou frakci, k tomu, aby svůj řečnický čas efektivně využili.

Zatímco Česko je zvyklé na několikahodinová jednání kabinetu, ve spolkové republice v uplynulém volebním období, kdy vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů, zasedala vláda v průměru 35 minut. Nejkratší zasedání trvalo pouhých deset minut, to nejdelší pak hodinu a 33 minut.

Témata:  Německo Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky politické strany

Související

Aktuálně se děje

16. listopadu 2025 5:00

Počasí: Příští týden do Česka dorazí sněžení. Hrozí i v nížinách

Do Česka dorazí příští týden sníh. Podle ČHMÚ.cz může přechodně nasněžit i v polohách pod 400 metrů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Křídové protesty v Bratislavě před oslavami 17. listopadu

OBRAZEM: Slovensko si Křídovými protesty připomíná 17. listopad, Fico ruší televizní projev

Přestože Slovensko letos nedrží svátek 17. listopadu, probíhají v zemi okolo výročí „sametové revoluce“ intenzivní protesty. Kritici premiéra Roberta Fica vyjadřují svůj nesouhlas netradičním způsobem, křídou píší protivládní hesla na chodníky. Tyto „Křídové protesty“ odstartovaly události z minulého týdne v Popradu, které upozornily na napětí mezi mladou generací a současnou vládou.