Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spolkový sněm je díky kratším projevům efektivnější. Inspiruje se u sousedů i česká Sněmovna?

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín/Praha - Zatímco v Česku mohou například předsedové stranických klubů vystoupit v plénu Sněmovny téměř kdykoliv a hovořit prakticky neomezeně, v Německu platí pro všechny jasné časové limity. Spolkový parlament tak pracuje efektivněji, tvrdí politolog z univerzity v Lipsku Hendrik Träger. Větší efektivitu - soudě alespoň podle délky jednotlivých zasedání - vykazuje také německá vláda.

Vedení německého parlamentu dopředu rozhodne o tom, kolik času se bude věnovat diskuzi o jednotlivých bodech. "Čas se pak rozdělí mezi jednotlivé frakce (poslanecké kluby) tak, aby odpovídal jejich síle. Ta největší dostane nejvíce času, ta nejmenší nejméně. Například frakce, která má deset procent všech poslanců, dostane deset procent řečnického času," vysvětluje Träger.

"Frakce se pak mohou samy rozhodnout, jak ten čas využijí. Jestli bude mluvit jen jeden člověk, nebo třeba tři," podotýká. "Celkem přesně se to dodržuje a předseda Spolkového sněmu dbá na to, aby nikdo výrazně nepřetáhl," říká politolog s tím, že není možné, aby si prostě jedna frakce vzpomněla, že chce mluvit déle.

Díky tomuto systému má jednání Spolkového sněmu jasně daný řád, kde na sebe jednotlivé projednávané body navazují nejčastěji po několika desítkách minut, a je tak dopředu poměrně dobře jasné, kdy se o jaké otázce bude hovořit a rozhodovat. Naproti tomu v Česku jednání Sněmovny tak pevnou strukturu nemívá a někdy trvá hodiny, než se strany vůbec dohodnou na programu schůze.

Že by německý systém omezoval demokracii tím, že nemohou pravidelně vystupovat všichni poslanci, si Träger nemyslí. Jednak by to při rekordním počtu 709 poslanců mohlo parlament prakticky zablokovat, jednak nejdůležitějším úkolem Spolkového sněmu podle něj nejsou projevy v plénu, ale práce ve výborech. Relativně krátká doba jednotlivých vystoupení podle něj navíc vede k tomu, že tlačí poslance, kteří reprezentují celou frakci, k tomu, aby svůj řečnický čas efektivně využili.

Zatímco Česko je zvyklé na několikahodinová jednání kabinetu, ve spolkové republice v uplynulém volebním období, kdy vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů, zasedala vláda v průměru 35 minut. Nejkratší zasedání trvalo pouhých deset minut, to nejdelší pak hodinu a 33 minut.

Témata:  Německo Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky politické strany

Související

Aktuálně se děje

3. srpna 2025 8:57

Příznaky a léčba nádoru glioblastom: Proč je šance na přežití tak nízká?

Glioblastom je jedním z nejagresivnějších a nejzávažnějších typů rakoviny mozku. Tento nádor pochází z gliových buněk, které podporují činnost neuronů. Glioblastom, známý také jako glioblastoma multiforme (GBM), je vysoce invazivní a rychle roste, což z něj činí obzvlášť nebezpečný typ rakoviny. Jeho léčba je náročná a prognóza pacientů, u kterých je tento nádor diagnostikován, bývá zpravidla špatná. Avšak pokrok v oblasti výzkumu a nových léčebných metod dává naději na zlepšení výsledků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

2024 YR4

CNN: Asteroid, který mohl zasáhnout Zemi, změnil směr. Teď letí na Měsíc

Asteroid 2024 YR4, který ještě nedávno budil obavy kvůli možné kolizní dráze se Zemí, se už dnes nejeví jako přímá hrozba pro naši planetu, stále však přitahuje pozornost vědců. Tento objekt, objevený koncem roku 2024, původně mohl zasáhnout svět 22. prosince 2032. Jak však ukázala nová pozorování, pravděpodobnost této kolize postupně klesá, i když ještě v únoru se míra rizika odhadovala na 3,1 %, což z něj činilo jednu z největších hrozeb v historii. Podle CNN je ale teď v ohrožení jiný objekt ve vesmíru. Jeho upravená trajektorie totiž směřuje k Měsíci.