Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko odporuje EU a vzkazuje: Nepodřídíme se

Beata Szydlová, strana Právo a spravedlnost
Beata Szydlová, strana Právo a spravedlnost
Foto: pis.org.pl

Varšava – O polskou ústavní krizi je již delší doba zajímá i Evropská unie. Nyní se Evropská komise rozhodla zasáhnout a dala Polsku ultimátum. Jak informuje bruselský týdeník Politico Europe, reakce Polska na sebe nenechala dlouho čekat.

Ústavní krize

Komise dala polské vládě ultimátum do pondělí, aby se pokusila s ústavní krizí něco udělat. V opačném případě bude do Varšavy poslána zpráva, ve které se podle polského deníku Rzeczpospolita mimo jiné uvádí, že v Polsku nejsou dodržovány principy demokracie a kvůli absenci funkčního ústavního soudu jsou v ohrožení základní práva.

Z Polska na toto varování ze strany EU přišla ostrá odpověď. Polská premiérka Beata Szydlová v parlamentu pronesla: „Chcete, aby o Polsku rozhodovali Poláci? Polská vláda se podřídí pouze vůli polského lidu."

Podle Szydlové za krizi může Ústavní tribunál, který je podle ní „zamotaný do politiky". Na účet EU pak dodala: „EU dává smysl, když je země respektována a je partnerem. Za tento vztah bojujeme. Polsko s Evropskou komisí problém nemá, problém má Evropská komise."

Občanská válka?

Ne celé Polsko ale za svou premiérkou stojí. Má také silnou opozici. Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, předseda opoziční Polské lidové strany, například varoval, že vláda Polsko vede až na pokraj „občanské války".

Komisi se nelíbí, že se polská vláda pokusila zákonem změnit funkci Ústavního tribunálu; když ten následně rozhodl, že je zákon protiústavní, vláda se rozhodla toto rozhodnutí ignorovat, stejně jaok všechna následná rozhodnutí Tribunálu.

Další problém pak představuje fakt, že prezident Andrzej Duda odmítl jmenovat tři ústavní soudce, které zvolil předcházející parlament.

Týdeník uvádí, že ústavní krize úspěšně spojila dříve roztříštěnou opozici. „Do ulic také vyslala desítky tisíc protivládních protestujících a poškodila v zahraničí dobré jméno Polska," varuje dále týdeník.

Polsko má spojence

Jak ale připomíná, celý spor s Evropskou komisí ohledně právního státu v Polsku se táhne už od ledna letošního roku. Od té doby se situace příliš nezměnila. Jaroslaw Kaczynski, lídr vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), navrhoval kompromis, který by zahrnoval přepsání polské ústavy, ale tento návrh narazil u opozice.

Hlavní obavou podle týdeníku je, že se vláda snaží jen hrát o čas a vyčkává do konce roku, kdy končí funkční období předsedy Ústavního tribunálu, Andzeje Rzeplinskiho. „To by vládě umožnilo vybrat nového předsedu soudu dle svého vlastního výběru, čímž by krizi ukončila po svém," podotýká týdeník.

Podle týdeníku je nemožné, aby se do pondělí cokoliv změnilo. To potvrdil i mluvčí vládu Rafal Bochenek. Po obdržení názoru Evropské komise v pondělí Varšava bude mít dva týdny na odpověď. Pokud s ní Komise nebude spokojená, přijde další reakce – může Polsku vydat „doporučení k právnímu státu" a dát zemi čas na vyřešení problému.

Teoreticky by mohlo hrozit i uvalení sankcí a pozastavení hlasovacích práv Polska. K tomu by ale bylo potřeba hlasů všech 27 členských zemí a maďarský premiér Viktor Orbán již uvedl, že se postaví na stranu Polska: „V Bruselu si možná myslí, že jsou chlapáci, ale tuhle bitvu s Polskem nikdy nevyhrají."

Témata:  Polsko EU Beata Szydlová

Související

Aktuálně se děje

8. června 2025 17:00

Rána pro svět filmu: Vladimír Smutný zemřel

Ve věku 82 let zemřel uznávaný kameraman Vladimír Smutný, jeden z nejvýznamnějších tvůrců českého filmu. Během své dlouhé kariéry se podílel na řadě zásadních snímků, včetně oscarového Kolji nebo mezinárodně oceňovaného filmu Nabarvené ptáče. O jeho úmrtí informoval Radiožurnál režisér Václav Marhoul.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ruská agrese sílí. Noční útok byl podle Ukrajinců největší za celou válku

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.