Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další politický problém? Turecko koupí rakety S-400 hlavně na ruský úvěr

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: mil.ru

Ankara - Rusko plánuje začít s prvními dodávkami systému protivzdušné obrany S-400 Turecku v březnu 2020. Ankara celkem koupí čtyři jednotky raket S-400 za 2,5 miliardy dolarů (asi 54 miliard Kč). Až dosud se v médiích objevovala suma dvou miliard dolarů. Hovořilo se také o tom, že dodávky by měly začít v listopadu 2019.

"Mohu říci, že 45 procent z ceny kontraktu (Turci) vyplatí jako zálohu, 55 procent tvoří ruské úvěry," řekl listu Kommersant Sergej Čemezov, který stojí v čele státní korporace Rostech, sdružující mimo jiné ruské zbrojovky.

Zdůraznil, že Turecko je první země Severoatlantické aliance, která kupuje nejnovější ruský systém protivzdušné obrany.

Kontrakt vyvolal podle amerického serveru U. S. News and World Report nervozitu v kruzích NATO, a to ze dvou důvodů: turecká armáda, druhá největší v alianci, bude nyní záviset na ruské výzbroji, která není kompatibilní s arzenály ostatních členských zemí. Politický problém představuje skutečnost, že smlouva byla uzavřena navzdory americkým sankcím proti Rusku vyhlášeným za anexi ukrajinského Krymu.

Čemezov v interview připustil, že Rostech v důsledku západních sankcí ztratil řadu odbytišť, například americký trh, pokud jde o automatické pušky Kalašnikov. Nové americké sankce, očekávané v únoru, budou podle něj bolestné a dotknou se i partnerů ruských firem. Ani nelze očekávat jejich zrušení v brzké době. "Počítám, že je za našeho života nezruší. Možná za vašeho, ale za mého určitě ne," řekl redaktorovi pětašedesátiletý Čemezov.

"Chápu to tak, že všechny tyto sankce jsou konkrétní příklad nekalé konkurence. Snaží se vyvíjet nátlak, protože si uvědomují, že naše zbraně jsou velice konkurenceschopné," prohlásil.

Témata:  rakety S-400 Turecko Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.