Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko neustoupí od nákupu ruských raket S-400, ani po sankcích USA

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Turecko nebude ani po uvalení sankcí ze strany Spojených států nijak měnit svůj postoj ohledně nákupu ruského systému protivzdušné obrany S-400. Řekl to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle něj nyní Ankara zvažuje, zda bude na sankce nějak reagovat a zda vůči USA zavede odvetná opatření.

Americké sankce ve středu odsoudil i prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj jsou útokem na suverenitu Turecka.

Podle Çavuşoglua nejsou americké sankce obhajitelné "právně ani politicky". "Pokud bychom chtěli ustoupit, už bychom to dávno udělali," řekl ministr stanici Kanal 24.

Washington o sankcích rozhodl v pondělí. Jsou namířené proti tureckému ředitelství obranného průmyslu (SSB), jeho šéfovi a třem zaměstnancům. Sankce byly přijaty na základě sankčního zákona CAATSA, který trestá Rusko za anexi Krymu z roku 2014, za účast Moskvy v syrské válce a za vměšování do prezidentských voleb v USA a snaží se omezit ruský vliv. Podle agentury Reuters je to poprvé, co byl zákon použit proti spojenci. USA a Turecko jsou členy Severoatlantické aliance.

Kontrakt na nákup systému S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55 miliard Kč) uzavřelo Turecko v září 2017, Rusko ho loni splnilo dodávkou čtyř systémů S-400. Letos Turecko systém otestovalo, a to navzdory kritice NATO, které upozorňuje, že systém nelze začlenit do aliančních struktur protivzdušné obrany.

Americké sankce v Turecku vzbudily téměř jednohlasně odmítavou reakci. V úterý je přijetím rezoluce odsoudil i parlament, přičemž ke kritice USA se přidaly i některé opoziční strany, které obvykle Erdoganovy kroky neschvalují.

Témata:  rakety S-400 Turecko USA sankce

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.