Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor kvůli ruským raketám S-400 graduje, Erdogan drsně pohrozil USA

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy vyžívají. Turecké televizi A Haber to dnes řekl prezident Recep Tayyip Erdogan.

Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou jsou dlouhodobě napjaté, a to především kvůli tureckému postupu v Sýrii a tureckému nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400.

Leteckou základnu Incirlik používají Spojené státy k operacím na Blízkém východě, zejména v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku. Média se rovněž shodují v tom, že na základně, kde jsou přítomni už desítky let, mají Američané uskladněné jaderné zbraně.

O uzavření Incirliku i dalších základen, které v Turecku Američané využívají, tento týden hovořil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu.

Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou zkomplikovalo také čtvrteční hlasování v Senátu USA, který přijal rezoluci, v níž se vraždění Arménů v době Osmanské říše označuje jako genocida. Sněmovna reprezentantů USA rezoluci schválila v říjnu. Turecko termín genocidy v případě masakrů Arménů odmítá, i když jej používají tři desítky zemí. Podle odhadů historiků přišlo tehdy o život přes milion Arménů.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Turecko USA U.S. AIR FORCE rakety S-400

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.