Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Roztržka v NATO dokonána. Turecko už má část ruského raketového systému S-400

Turecká armáda (Turkish Army)
Turecká armáda (Turkish Army)
Foto: tsk.tr

Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400, kvůli níž Spojené státy v předchozích dnech znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Podle tureckých médií to oznámilo turecké ministerstvo obrany. Potvrdily se tak neoficiální zprávy, které se objevily začátkem týdne a podle kterých odletěly už v pondělí z Ruska dva letouny s nákladem tohoto systému. Dodávka ruských raket vyvolává obavy v Severoatlantické alianci (NATO), napsala agentura AFP.

"První část ruského protiraketového systému S-400, kterou jsme pořídili pro leteckou a raketovou obranu Turecka, dorazila dnes na leteckou základnu Mürted Air Base (dříve Akinci Air Base) u Ankary," citoval deník Daily Sabah prohlášení tureckého ministerstva obrany. To rovněž uvedlo, že další části dodávky budou následovat v příštích dnech a že úřady rozhodnou, jak bude konkrétně systém využit, až bude operativní.

Podle místních médií by měl být systém plně schopen provozu během čtyř až šesti týdnů. Do Turecka by měli dorazit i ruští experti, aby pomohli s instalací systému. Ankara neuvedla, kde chce ruský systém protiraketové obrany instalovat. Podle neoficiálních zpráv z tureckých médií by to ale mělo být na jihovýchodě země u syrských hranic.

Turecká vláda podepsala kontrakt na protiraketový systém S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard Kč) v prosinci 2017. Spojené státy a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země-vzduch jsou podle nich pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy Severoatlantické aliance nejsou kompatibilní. Místo raket S-400 Pentagon nabízí Turkům americký systém Patriot.

Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě Washington hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení letos varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.

Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě Washington hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení letos varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.

Tento týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová novinářům řekla, že postoj Washingtonu k dodávce ruského systému Ankaře se nemění. Upřesnila, že Turecko kvůli tomu stále čelí hrozbě amerických sankcí. Ve čtvrtek Katie Wheelbargerová z ministerstva obrany uvedla, že Spojené státy vyřadí Turecko z programu výroby amerických stíhaček F-35, pokud se dodávka ruského systému S-400 do Turecka uskuteční.

Témata:  rakety S-400 Turecko Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.