Počet uprchlíků trojnásobně vzroste, tvrdí studie. Jaká je příčina?

Výzkumníci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že podle nejhoršího možného scénáře globálního oteplování by žádalo v roce 2100 o azyl v Evropě třikrát více lidí než na začátku století.

Migrační krize, kterou svět začala zaznamenávat v roce 2015, způsobila stále zvyšující se počet lidí, kteří žádají o azyl v Evropě. Mnoho z těchto lidí opouští svoji domovinu nikoli kvůli válce, ale kvůli změnám v životním prostředí jako je například sucho. Tyto změny globální oteplování ještě zhoršuje.

"Evropa je už nyní zmatená z toho, kolik uprchlíků si má přiznat," řekl pro Independent profesor Wolfram Schlenker, ekonom z Kolumbijské univerzity, který byl spoluautorem studie, jež se objevila ve vědeckém časopise Science.

Profesor poznamenal, že ačkoli jsou přímé účinky změny klimatu cítit nejvíce v "chudších zemích v horkých oblastech", Evropa pociťuje nepřímé účinky v důsledku toho, že se na ni obracejí žadatelé o azyl z těchto zemí.

Studie profesora Schlenkera a jeho kolegy Anúše Misiriana specificky naznačila, že čím je nevhodnější teplota v daném státu pro pěstování plodin, tím pravděpodobněji jeho obyvatelé budou migrovat.

To znamená, že se migrace může v budoucnu dotknout především těch zemí, kde může panovat horké klima neslučitelné s pěstováním plodin. Výzkumníci použili údaje z minulosti o změnách počasí po celém světě a žadatelích o azyl v Evropě, aby odhadli, jak budoucí změna klimatu ovlivní tok uprchlíků.

Výzkumníci se zajímali především o změny počasí ve 103 zemích, odkud nejčastěji uprchlíci odcházejí ve srovnání s žádostmi o azyl v Evropské unii. Zjistilo se, že ze sledovaných zemí v letech 2000 až 2014 podávalo žádost o azyl v EU průměrně 351 tisíc lidí ročně.

Poté využili projekce předpokládaného budoucího oteplování v kombinaci s údaji o žádostech o azyl, aby odhadli změny migračního toku v průběhu století.

Zjistili, že i v případě scénáře "pomalého oteplování", v němž dojde k poklesu emisí skleníkových plynů, by se žádosti o azyl do EU mohly do roku 2100 zvýšit o 28%, tj. na číslovku 449 tisíc žádostí ročně.

Podle scénáře "rychlého oteplování", kdy se emise neustále zvyšují, výzkumníci počítají s dalšími 660 tisíci žádostmi o azyl ročně, což představuje trojnásobné počty ve srovnání se začátkem století.

"Často se tvrdí, že změna klimatu zhoršuje stávající hrozby pro společnost, navíc vytváří nové," uvedla doktorka Emily Shuckburghová, odbornice na klima v rámci Cambridgeské univerzity, která se do studie nezapojila.

"Tato studie poskytuje přesvědčivé důkazy spojující žádosti o azyl z minulosti přijaté členskými státy EU a souvislosti s klimatem země, odkud žadatelé o azyl pocházejí," uvedla.

Ačkoli profesor Schlenker zdůrazňuje, že v žádostech o migraci a v žádostech o azyl je mnoho různých faktorů, tato práce poukazuje na význam strategií ke zmírnění globálního oteplování.

Témata:  uprchlíci,  humanitární krize,  globální oteplování