Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Varšava bude dál požadovat německé reparace za válku. Tato věc nebyla vyřešená, zní z Polska

Polská vlajka
Polská vlajka
Foto: Pixabay

Varšava - Polsko nadále bude nastolovat otázku německých reparací za škody způsobené za druhé světové války, která skončila před více než sedmi desetiletími. Dal to najevo předseda dolní komory polského parlamentu. Téma reparací loni v létě oživil předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, podle kterého se obrovské válečné škody a ztráty dodnes nepodařilo napravit.

"Tato věc nebyla vyřešená. Poláci nedostali takové odškodnění jako občané jiných evropských států," prohlásil maršálek Sejmu Marek Kuchciński v novoročním čísle katolického týdeníku Gość Niedzielny. Z rozhovoru citoval parlamentní web. Na adresu Berlína dále vzkázal, že vztahy mezi dobrými sousedy se musí opírat "nejen o důvěru a sladění společných zájmů, ale především o pravdu".

Varšava až dosud tento požadavek Berlínu oficiálně nepředložila, ale téma zaznívá čím dál častěji, ačkoliv německá vláda dala najevo, že žádné odškodňování už nepřipadá do úvahy. Po letech zlepšování vztahů mezi Polskem a Německem tak opět hrozí zesílení napětí mezi sousedními zeměmi.

V půli září experti Sejmu dospěli k závěru, že Polsko je oprávněno žádat od Německa odškodnění a že tento nárok nevyhasl, ani není promlčený. Prakticky současně experti německého Spolkového sněmu dospěli k přesně opačnému závěru. Mezitím se na stejné téma vyslovili jednotliví polští ministři a i prezident Andrzej Duda.

Německo argumentuje, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Poslanec Arkadiusz Mularczyk (PiS) nedávno uvedl, že experti Sejmu vypracovali novou zprávu, podle níž je odškodnění za válečné škody právně a politicky otevřenou otázkou v mnoha zemích, "například včetně České republiky". Zpráva popisuje situaci ve 21 státech, od Albánie po Slovensko, a podle Mularczyka z ní vyplývá, že "Polsko a Poláci byli diskriminováni", protože dostali jen asi dvě procenta z německých reparací v celkové výši 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč).

Mularczyk agentuře PAP řekl, že Polsko by se v otázce reparací mohlo inspirovat příkladem česko-německého fondu budoucnosti, který od roku 1998 financoval tisíce projektů a v dalších deseti letech plánuje financovat další v rámci dodatečného rozpočtu.

Témata:  Polsko Německo II. světová válka

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.