Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Statisíce Rohingů se mají podle dohody vrátit do Barmy do dvou let

Ilustračni fotografie
Ilustračni fotografie
Foto: CNN

Rangún - Barma a Bangladéš se dohodly na podmínkách návratu 650.000 muslimských Rohingů, kteří od loňského léta uprchli z Barmy před represemi. Uprchlíci jsou soustředěni na jihovýchodní hranici Bangladéše, kde je v současnosti největší koncentrace migrantů na světě.

Zástupci obou asijských zemí dnes jednali v barmské metropoli Neipyijto. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let a obě země se shodly na tom, jaké formuláře budou muset běženci vyplnit. Bangladéšské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že v západobarmském Arakanském státě, v němž Rohingové žijí, bude postaveno pět táborů.

"V příštích dnech se budou moci uprchlíci začít registrovat," sdělil bangladéšský velvyslanec v Barmě Muhammad Sufiur Rahmán. Vyloučil ale, že by se první Rohingové mohli začít vracet už koncem ledna. "To není možné," řekl.

Barma slíbila, že uprchlíky přijme zpět, pokud budou moci dokázat, že před odchodem žili na jejím území. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

Některé charitativní organizace i diplomaté si nejsou jisti, že se všichni Rohingové budou chtít vrátit z Bangladéše do Barmy. Většina uprchlíků, kteří jsou v bangladéšských táborech a jež oslovila agentura AFP, přiznala, že se do Barmy vrátit nechce. Jejich vesnice jsou často vypáleny a pole zkonfiskována.

Témata:  Barma Bangladéš Rohingové

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2026 4:00

Víkendová předpověď počasí. V Česku bude poměrně mrazivo

Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.