Muslimští migranti mají středověké postoje vůči Židům, homosexuálům, ženám a nevěřícím, ukázala rakouská studie

Mladí, muži, velmi náboženští, konzervativní a antisemitští - to je způsob, jakým mohou být popsáni muslimští žadatelé o azyl žijící v Grazu. To lalespoň tvrdí studie, kterou provedl Ednan Aslan, expert na islámské náboženské vzdělávání na univerzitě ve Vídni. Materiál byl zpracován pro tamní úřad zabývající se integrací cizinců.

„Chtěli jsme vědět, kdo žije s námi," vysvětluje městský radní Kurt Hohensinner, (ÖVP). Právě proto radnice zadala vypracování studie s názvem Náboženská a etická orientace muslimských uprchlíků v Grazu. Profesor Aslan pracoval se vzorkem 288 z přibližně 4 000 převážně afghánských žadatelů o azyl zaregistrovaných státní správou v Grazu. Dvě třetiny uprchlíků podle něj tvoří muži, většina z nich je mladších 30 let.

„V Grazu dominují mladí muži," říká Aslan. Fakt, že jde o mládež však nemusí nutně znamenat otevřenost, vysvětluje. Nově příchozí muslimové by si podle studie chtěli zachovat své tradiční, konzervativní hodnoty. Celkem 44 procent respondentů uvedlo, že podporuje násilí na ženách, které podvedly svého manžela. 55 procent věří, že nevěřící skončí v pekle a 70 procent chodí každý pátek kvůli modlitbám do mešity. Obecně platí, že mnozí začali objevovat svou religiozitu až v Rakousku. „Mešity mají na tyto lidi určitý vliv," zdůrazňuje Aslan.

Více než polovina - 51,7% - migrantů uvedlo, že považuje homosexualitu za nemorální, 59 procent vyjadřilo nesouhlas s manželstvím lidí stejného pohlaví. Vysoký je také podíl přistěhovalců s jasným antisemitským postojem: 44 procent uvádí, že židovské náboženství je škodlivé. „Pro některé uprchlíky je antisemitismus samozřejmostí, což dává uprchlickému hnutí novou dimenzi,“ vysvětluje Aslan, který nedávno zpracoval také kontroverzní studii týkající se islámských školek ve Vídni.

Muslimské ženy, které profesor Aslan zpovídal, byly stejně náchylné k extremismu jako jejich mužské protějšky. 62 procent uvedlo, že klade velký důraz na nošení šátku na veřejnosti, a 44,3 procent žen odmítá podat ruku muži.

A zatímco ve Vídni převažují syrští uprchlíci, v Grazu jsou to Afghánci. To také podle Aslana znamená, že se nadvláda mezi muslimy posunuje směrem k šíitům, v jejichž zemích původu hrály větší roli náboženské úřady. Politicky to znamená, že země jako Írán nebo Irák by se mohly pokusit tyto skupiny ovlivnit, varuje akademik. Snad nejzřetelnější bylo zjištění, že téměř polovina migrantů - 49,8% - uvedlo, že islám hrál v životě v Rakousku větší roli než v jejich rodných zemích.

Podle městského radního Hohensinnera teď existuje několik možností, jak dál postupovat. Jednou z nich je dialog mezi různými náboženstvími, ženy uprchlíků by prý také měly být více podporovány. Důraz by podle něj měl být kladen na práva žen.

Témata:  uprchlíci,  Rakousko,  muslimové