Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko tvrdí, že operace proti syrským Kurdům v Afrínu brzy skončí

Turecká armáda (Turkish Army)
Turecká armáda (Turkish Army)
Foto: tsk.tr

Ankara - Turecko začalo ostřelovat severosyrský Afrín ze svého území v pátek, v sobotu zahájilo bombardování regionu a v neděli začala operace pozemních sil. Dnes Ankara oznámila, že operace Olivová ratolest proti syrským Kurdům již brzy skončí.

Turecký vicepremiér Mehmet Şimşek, který dohlíží na hospodaření vlády, dnes ujišťoval, že vojenská operace bude krátká a nebude mít na ně znatelný negativní dopad. "Naši investoři by měli zůstat v klidu. Operace bude krátká, sníží teroristickou hrozbu pro Turecko a její dopad na investory bude minimální," uvedl Şimşek.

Turecká armáda oznámila, že se jí od soboty podařilo vytlačit bojovníky syrské kurdské milice YPG, která je ozbrojenou složkou syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), z většiny Afrínu. Mluvčí YPG Birusk Hasaka uvedl, že boje mezi Kurdy a tureckými silami a jejich povstaleckými spojenci pokračují i dnes. Podle něj Turecko při ostřelování Afrínu zasáhlo několik oblastí ovládaných civilisty.

Ankara považuje YPG za teroristickou organizaci s vazbami na kurdské separatisty v Turecku. Podporu Kurdů ze strany Spojených států tak Turecko vnímá velmi negativně. Washington, který byl v loňských bojích proti radikálům z Islámského státu (IS) hlavním spojencem arabsko-kurdské koalice, jejíž součástí je mimo jiné i YPG, v neděli oznámil, že je situací v severní Sýrii velmi znepokojen.

Podle agentury Reuters může otevření nové fronty v občanské válce v Sýrii konflikt prodloužit a zároveň proti sobě postavit Turecko a Spojené státy, které Kurdy podporují. Islámský stát totiž loni přišel o značnou část území, které kontroloval v Iráku i v Sýrii, a přestože v regionu nadále podniká útoky, teritoriálně už není tak významným hráčem.

Témata:  Turecko Sýrie Turecká armáda

Aktuálně se děje

1. května 2024 12:13

Češi v EU: Největší nespokojenost panovala v roce 2016

V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy