Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Test liberalismu i západní orientace, píše zahraničí o prezidentských volbách

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Londýn - Tisk ve Velké Británii se v posledních dnech zabýval blížícím se druhým kolem prezidentských voleb v České republice spíše sporadicky. Zmiňují se o něm například listy Financial Times (FT) nebo The Daily Express.

Ekonomický list Financial Times (FT) zveřejnil komentář s titulkem Liberalismus čelí v českých volbách další velké zkoušce. Nadnárodní tisková agentura Reuters s hlavním sídlem v Londýně tento týden poznamenala, že proevropský akademik Jiří Drahoš má v souboji o Pražský hrad dobrou šanci dostat od moci stávajícího prezidenta Miloše Zemana, kterého označila za muže se zálibou v alkoholu, napadajícího elity, užívajícího obhroublého jazyka a prosazujícího přátelštější vztahy s Ruskem.

FT se domnívá, že výsledek druhého kola volby české hlavy státu poskytne poučení demokraciím všude ve světě. Zeman prý projevuje „protiimigrantské, protiislámské, euroskeptické a proruské tendence podobné těm, které projevuje krajní pravice a konzervativně nacionalističtí politici jinde ve střední Evropě". Drahoše pak deník charakterizuje jako liberálního intelektuála sympatizujícího s „internacionalistickými hodnotami EU".

Zeman v prvním kole podle FT těžil z podpory staršího, chudšího a méně vzdělaného obyvatelstva v menších městech a na venkově, zatímco Drahoš ovládl Prahu s jejími mladými a vzdělanými voliči. Podobné rozdělení společnosti se podle listu projevilo v poslední době také v různých volbách v Polsku, v Maďarsku a v Rakousku.

FT také uvádí: „Tyto čtyři středoevropské příklady naznačují, že měl pravdu francouzský prezident Emmanuel Macron, když v roce 2016 konstatoval, že občané demokratických států jsou dnes rozděleni na dva téměř stejně velké tábory podporovatelů otevřené společnosti a uzavřené společnosti. Toto rozdělení bylo podstatou francouzských prezidentských voleb a ovlivnilo také hlasování o brexitu a vítězství Donalda Trumpa v USA.“

Britský deník The Daily Express před několika dny napsal, že Evropská unie se obává vyrovnaného souboje „euroskeptika", jak označuje Zemana, s probruselským kandidátem Drahošem. „Ale Jiří Drahoš, akademik, jenž slibuje lepší vztahy s EU prostřednictvím těsnější integrace, by mohl Zemana sesadit z trůnu", píše Express s tím, že volby jsou považovány za „referendum o Zemanovi".

Agentura Reuters v úterý zveřejnila osobnostní profily obou prezidentských kandidátů. Drahoš je podle agentury zarytě proevropský v jednom z nejvíce euroskeptických členských států EU, a přesto svádí vyrovnaný souboj o vítězství v českých prezidentských volbách. Uhlazeně hovořící Drahoš však prý musí překonat podezření voličů, že je příliš měkký vůči imigraci, a také skutečnost, že je poměrně málo známý.

Spojuje však prý liberální voliče s těmi, kteří jsou celkově nespokojeni s „těžkou váhou postkomunistické politiky v České republice" Zemanem, kterého agentura líčí také jako „muže se zálibou v alkoholu, útočícího na elitu a používajícího na veřejnosti obhroublý slovník". Kromě toho je podle agentury Zeman podporovatelem „přátelštějších vztahů s mocností, která ovládala střední Evropu během studené války: s Ruskem".

Témata:  Miloš Zeman Financial Times média noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.