reklama

Washington nahrává Íránu neúmyslně

Arabové předkládali dlouhý seznam "důkazů" - americký boj s íránskými nepřáteli, např. Saddámem Husajnem, Islámským státem a Talibanem, či odmítání zásahu proti íránským aktivitám v Sýrii, Libanonu, Jemenu a Iráku, poukazuje bývalý velvyslanec. Dodává, že za další potvrzení tichého spojenectví byla považována americká neochota podpořit v Íránu tzv. zelenou revoluci v červnu 2009, smysluplně potrestat ajatolláhy za podporu teroru a zabránit jim ve vývoji mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout Západ.

Mezi Araby panoval dojem, že íránská agrese - ať podněcování k masovému skandování hesla "Smrt Americe!" či zabití stovek amerických vojáků - nikdy nevyvolala silnou odpověď USA, podotýká Oren. Konstatuje, že za hlavní "důkaz" byla považována dohoda o íránském jaderném programu, v rámci které nebyl Teherán postaven před jasnou volbu mezi vydržováním si jaderné infrastruktury jdoucí nad rámec civilního energetického programu a vlastním přežitím, ale mezinárodní vyjednavači v čele se Spojenými státy mu poskytli obojí.

"Uvolněním sankcí a znovuotevřením Íránu pro mezinárodní byznys dohoda umožnila režimu překonat finanční krizi a brutálněji zasáhnout proti svým domácím oponentům," domnívá se historik. Tvrdí, že namísto rozebrání íránské jaderné infrastruktury ji dohoda zachovala a dokonce povolila výzkum a vývoj mnohem pokročilejších centrifug, takže až za 8-10 let vyprší omezení na obohacování uranu, bude Írán rychle schopen vyrobit dostatek materiálu pro desítky jaderných zbraní.

Takový výklad slyšel někdejší diplomat od mnoha vlivných Arabů, považuje ho za přesvědčivý. Přestože zajisté existuje silný důvod obviňovat Obamovu administrativu z přílišné vstřícnosti vůči Íránu, jako Izraelec obeznámený s americkou politikou nevěří, že USA realizují velký plán a opouštějí sunnitský svět ve prospěch Teheránu. Američtí politici spíše v otázce Blízkého východu učinili rozhodnutí, která neúmyslně Íránu nahrála, míní Oren. Dodává, že jako Izraelec nemůže ale ignorovat široce zakořeněný názor v arabském světě, což by neměli ani Američané.

Vede se množství diskuzí o mezinárodních dopadech případného zrušení či revize dohody s Íránem, přičemž její zastánci varují, že takový krok bude stát USA mezinárodní důvěryhodnost a znepřátelí jejich důležité spojence, vysvětluje historik. Tvrdí však, že už samotná dohoda podryla důvěryhodnost Spojených států na Blízkém východě a oslabila jejich schopnost překonávat hrozby a zprostředkovávat mír, protože destabilizující aktéři, především Írán, dokážou úpadek americké prestiže v regionu využít.         

Pax Americana

"Nyní po 50 letech americké dominance na Blízkém východě - tzv. Pax Americana - se jako regionální mocnost vrátilo Rusko," pokračuje někdejší velvyslanec. Kvituje, že obnova amerického statutu na Blízkém východě naštěstí začala a nedávné rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa předložit dohodu s Íránem k revizi Kongresu široce přivítaly arabské státy i Izrael, což platí i o Trumpově výzvě Evropě, aby dohodu doplnila.   

Podobně získala body Nikki Haleyová, americká vyslankyně při OSN, když zaměřila pozornost mezinárodního společenství na sérii porušení zákazů íránských raketových testů uvalených Rado bezpečnosti a financování terorismu Teheránem, konstatuje Oren. Zmiňuje i podporu ze strany Bílého domu mnoha tisícovkám Íráncům, kteří nedávno demonstrovali proti represivnímu režimu ajatolláhů, která byla v regionu přivítána jako signál obnovené morální čistoty.

Podle historika nicméně zůstává ještě hodně práce. Mezinárodní společenství v čele s USA může vystupňovat kampaň k zatlačení íránských výbojů a Íránem zaštítěného teroru, jako byl zmařený plán z roku 2011 zabít saúdského velvyslance ve Spojených státech a následně vyhodit do vzduchu oblíbenou restauraci ve Washingtonu, deklaruje Oren. Dodává, že okamžitě a zcela skončit musí též výroba a testování íránských mezikontinentálních střel.

Za nejdůležitější považuje bývalý diplomat snahu buď jadernou dohodu zrušit, nebo ji alespoň spojit s íránským chováním. "Režim podílející se na masakru půl milionu Syřanů nemůže například vlastnit prostředky k výrobě jaderných bomb. Nebezpečí automatického vypršení omezení musí být řešeno ujištěním, že tyto restrikce nepřestanou platit, dokud bude v Íránu vládnout teror sponzorující režim," apeluje Oren. Doplňuje, že mezinárodní inspektoři mezitím musí mít přístup do všech íránských s jaderným výzkumem spojených objektů, včetně těch vojenských, kterým současná dohoda uděluje výjimku.

Pokud bude Amerika pevně stát po boku svých izraelských a arabských spojenců proti Íránu, přispěje to velkou měrou k obnovení její důvěryhodnosti na Blízkém východě a bude to mít i reálný a pozitivní dopad na snahu zamezit šíření jaderných zbraní jinde ve světě, míní historik. Soudí, že obnovení Pax Americana pomůže Arabům a Izraelcům jednat v atmosféře obnovené důvěry ve Spojené státy a jejich klíčovou roli v regionu.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama