Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nikaragua musí zaplatit Kostarice odškodnění kvůli územnímu sporu, rozhodl soud v Haagu

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Haag - Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že Nikaragua musí zaplatit Kostarice 379.000 dolarů (asi 7,6 milionu korun) jako odškodnění za ekologické škody, které jí způsobila obsazením malého ostrůvku na jejím území.

Soud v pátek vynesl verdikt i v dlouholetém sporu o další část hranic mezi těmito dvěma středoamerickými zeměmi na pobřeží Karibského moře. Větší část ze sporných asi 27.000 kilometrů čtverečních v moři přiřkl Nikaragui, Kostarika je nicméně také spokojená, protože získala přístup k rozsáhlým lovištím ryb.

Haagský soud už v roce 2015 rozhodl, že Nikaragua obsazením území v deltě pohraniční řeky San Juan v roce 2010 narušila svrchovanost Kostariky a že musí souseda odškodnit za ekologické škody. Ty způsobila Nikaragua vykácením stromů v oblasti a ukládáním bahna z bagrování řeky San Juan, kterou chce Nikaragua rozšířit tak, aby po ní mohly plout velké lodě.

Sousedící středoamerické země se ale nedokázaly dohodnout na částce odškodnění, Kostarika požadovala 6,7 milionu dolarů. Soud nakonec dnes stanovil odškodné na 378.890 dolarů, které by měla Nikaragua zaplatit do dvou měsíců. Kostarický ministr zahraničí Manuel González verdikt soudu přivítal.

Témata:  Kostarika Nikaragua soudy

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.