Rodilý Australan se ve snaze uniknout zatčení více než pět let skrývá na ekvádorské ambasádě v britské metropoli. V minulosti Assange tvrdil, že švédské vyšetřování bylo jen záminkou pro to, aby mohl být přes Švédsko vydán do Spojených států.
Britské úřady zatykač vydaly v roce 2012, když se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby švédské justici. Soudkyně Emma Arbuthnotová dnes odmítla argument obhájců, že britský zatykač ztratil zastavením švédského stíhání význam. V případě opuštění ekvádorského velvyslanectví tedy Assangeovi nadále hrozí zadržení kvůli porušení podmínek kauce.
Kromě toho není kvůli zvláštnostem amerického právního systému jasné, zda o vydání Australana neusilují Spojené státy v souvislosti se zveřejněním tajných vládních dokumentů na platformě WikiLeaks.
Proti zrušení britského zatykače se před dnešním rozhodnutím soudu vyslovila britská prokuratura. Podle ní by neměl být Assange odměněn za to, že švédské vyšetřování přečkal v úkrytu. Stockholm se totiž rozhodl vyšetřování zastavit s odůvodněním, že není reálná šance dostat Assange k výslechu do Švédska.
V úterý 13. února se soudkyně Arbuthnotová bude zabývat otázkou, zda je zatčení Assange stále ve veřejném zájmu. Podle obhájců byl Assange 5,5letým pobytem na ekvádorském velvyslanectví již dostatečně potrestán. Navíc prý trpí zdravotními problémy, zejména depresemi.
