Tiskové agentury uvádějí, že právní sága kolem muže označovaného jedněmi za bojovníka za svobodu slova a druhými za nebezpečného nepřítele státu ještě nekončí.

Britské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že "soudy ve Spojeném království nedospěly k tomu, že by vydání pana Assange do Spojených států bylo v rozporu s jeho lidskými právy, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu projevu". Britské soudy očekávají, že ve Spojených státech bude s Assangem náležitě zacházeno a že americké justiční orgány budou brát ohledy na jeho zdravotní stav.

V lednu 2021 britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA, protože by vzhledem ke svému křehkému duševnímu zdraví mohl spáchat sebevraždu v případě, kdy by tam byl odsouzen a držen ve vězení s nejvyšší ostrahou. Odvolací soud ovšem v prosinci téhož roku toto rozhodnutí zrušil poté, co americká strana dala záruky ohledně zacházení s Assangem, včetně toho, že by si trest v případě odsouzení mohl odpykat v rodné Austrálii. Nakonec letos v dubnu britský soud vydání povolil. Konečné slovo ovšem náleželo ministerstvu vnitra.

Agentura AP dnešní rozhodnutí ministryně Patelové označila za velký okamžik v Assangeově dlouholeté bitvě s cílem vyhnout se vydání do USA, nemusí však znamenat její konec, protože ve čtrnáctidenní lhůtě je možné odvolání. Podle agentury Reuters projednávání kauzy před britskými soudy různých instancí může pokračovat ještě měsíce.

"Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje," uvedla nezisková organizace WikiLeaks na twitteru. Assangeova manželka Stella dnešek označila za "temný den pro svobodu tisku a britskou demokracii". "Cesta k Julianově svobodě je dlouhá a křivolaká," uvedla a dodala, že je trestán za to, že "dělal svoji práci". Assange se oženil letos v březnu ve věznici Belmarsh určené zejména pro zločince představující nebezpečí pro britskou národní bezpečnost.

Padesátiletý Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže, kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil tajné vojenské a diplomatické dokumenty například o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku. Podle amerických vyšetřovatelů a západních bezpečnostních činitelů jde o lehkovážného a nebezpečného nepřítele státu, jehož chování ohrozilo životy agentů jmenovaných ve zveřejněných materiálech.

V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu projevu. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů za to, že odhalil přehmaty a nekalosti, jichž se Američané dopustili v Iráku a v Afghánistánu. Podle jeho obhájců to bylo ve veřejném zájmu.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by vydání Assange do USA znamenalo "velké nebezpečí". Generální tajemnice AI Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.

Assange je ve věznici Belmarsh od jara 2019, kdy byl zatčen na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s případem údajného znásilnění ve Švédsku. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kterého ho chtělo stíhat kvůli údajnému znásilnění a sexuálnímu obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení zastavila předběžné vyšetřování Assange.