Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin podal daňové přiznání. Jaký má majetek?

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin si mezi lety 2011 až 2016 vydělal přes 38 milionů rublů (14 milionů korun) a na třinácti bankovních kontech má uloženo necelých 14 milionů.

Vyplývá to z majetkového přiznání, které ruský vůdce podle zákona odevzdal jako kandidát v březnových prezidentských volbách. Přiznání dnes na svých webových stránkách zveřejnila ruská volební komise.

Příjmy hlavy státu tvořil prezidentský plat, úroky z bankovních vkladů a vojenská penze, kterou Putin pobírá jako bývalý příslušník sovětské tajné služby KGB. V roce 2014 si Putin víc než dvojnásobně zvýšil plat. Výše platu nebyla zveřejněna, ale list Vedomosti tehdy vypočítal, že plat prezidenta se zvýšil ze zhruba 215.000 na 570.000 rublů měsíčně (přes 200.000 korun).

Putinův hmotný majetek se za posledních šest let prakticky nezměnil. Prezident vlastní v Petrohradu a Moskvě dva byty o velikosti 77 a 154 čtverečních metrů a tři vozy: dvě sovětské Volhy a terénní Nivu.

Témata:  Rusko Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

12. června 2026 11:33

Pravda o míře bohatství Elona Muska. Česko by si mohl podmanit

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.