Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyvolají uprchlíci nepokoje? Eurokomisařka prozradila, co hrozí Evropě

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Brusel/Kuala Lumpur - Evropská unie musí investovat do společenské integrace migrantů. Jejich izolace by totiž vedla ke vzniku "jaderné bomby" v podobě nepokojů.

Agentuře Reuters to řekla rumunská eurokomisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová, která dohlíží na takzvanou politiku soudržnosti usilující o snížení rozdílů napříč unijními státy.

Na kohezní opatření může EU do roku 2020 utratit 350 miliard eur (skoro devět bilionů Kč), přičemž Brusel v současné době prostředky směřuje do zemí na východě a jihu bloku.

"Společenská integrace bude v nejbližších letech klíčová," řekla Cretuová během největší světové konference o městech World Urban Forum v Kuala Lumpuru. "Pokud nezabráníme ghettům a segregaci migrantů, do budoucna z toho bude jaderná bomba," citovala eurokomisařku agentura Reuters.

Přijímání přistěhovalců a reformy systémů pro udělování azylu jsou po letech migrační krize ve Středomoří a na Balkáně momentálně pro politické špičky unie zásadním tématem. Podle Cretuové už Evropská komise ve věci podnikla řadu kroků, jakými je třeba nedávný nákup dvou záchranářských plavidel pro italské úřady či vytvoření podpůrné sítě pro starosty, jejichž města se potýkají s velkým počtem imigrantů. Jako příklad uvedla řecký ostrov Chios nedaleko Turecka, kde v poslední době vzrostl počet přicházejících uprchlíků. Když se obyvatelstvo střetává s migranty, "starostové stojí mezi oběma skupinami", řekla.

Témata:  uprchlíci EU

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.