Německé kostely poskytují uprchlíkům náboženský azyl, úřady zuří

Peshtiwan Nasser Abdal byl schovaný v kostele poslední čtyři měsíce, zoufale se snaží vyhnout deportaci z Německa. Jezídský Iráčan (21) nalezl spolu s dalšími asi čtyřmi stovkami lidí útočiště v německých kostelích. 

Praxe náboženského azylu, která sahá až do středověku, nebyla dlouhá léta využívána. To se ale změnilo loni kvůli masivním přílivu migrantů. Právě ti začali tuto instituci opět používat. Přestože církev nestojí v Německu nad zákonem, nedá se podle serveru The Local očekávat, že by policisté zasáhli a tyto migranty zadrželi. Zejména na konzervativním a do značné míry náboženském jihu spolkové země Bavorsko, kde Abdal našel útočiště.

Abdal, který byl ve své rodné zemi pronásledován džihádisty, kteří považují jezídy jako kacíře, získal bezpečné útočiště v katolické farnosti Tutzing. Aby zabil každodenní nudu, třídí pravidelně darované oblečení a hračky. „Dělám to každý den, abych si udržel dobro náladu," říká mladá uprchlík, který se poslední čtyři měsíce neodvážil opustit areál kostela a fary.

Je to těžké, nemáme kontakt s okolním světem

Sdílí byt s dalším jezídem Suudem Jazdinem Ababem (24). „Všechno tady je o rutině. Snažíme se, abychom měli nějakou práci – třídíme oblečení nebo se učíme německy. Ale nemáme téměř žádný kontakt s lidmi zvenčí. Je to těžké," říká.

Náboženský azyl spadá do jakési šedé sféry legality, není totiž nijak zakotven v německém právu. Útočiště tak často nabízí kněží či pastoři podle svého uvážení – mnohdy ke vzteku tamních úřadů. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière loni tuto praxi přirovnal k uplatňování islámského práva šaría. V praxi je však tato tradice v Německu tolerována.

„Každá instituce musí respektovat německé právo. Ale my musíme respektovat i speciální postavení církve v případě náboženského azylu," tvrdí Stephan Frey, mluvčí bavorského ministerstva vnitra. Duchovní, kteří na sebe berou riziko a poskytují útočiště také vědí, do jakých problémů by se mohli dostat.

Musíme chránit lidi, kteří potřebují pomoc

„Nejsme v nelegální oblasti, nebudeme skrývat, co děláme, a úřady mohou kdykoliv přijít do našich prostor," uvedl Peter Brummer, 58, kněz z Tutzingu, který prosazuje myšlenku náboženského azylu už dvě desetiletí. Zároveň ale nevyloučil možnost, že by se fyzicky bránil jakémukoliv pokusu vyhnat lidi, kterým nabídl azyl. Brummer považuje za svou zodpovědnost chránit lidi, kteří mají podle jeho názoru dobré šance na získání statusu uprchlíka v Německu kvůli pronásledování ve své zemi původu.

„My přijímáme uprchlíky, kteří mají dobrou šanci na úspěch při jejich žádosti o azyl, a pro které jsme poslední možnost," řekl a dodal, že náboženské vyznání člověka nehraje žádnou roli v jeho rozhodování, komu nabídnout útočiště. „Křesťané by neměli rozlišovat tváří v tvář potřebě," řekl.

V Maďarsku nebo Bulharsku jsou pro uprchlíky špatné životní podmínky

Kněz dodal, že většina lidí vyhledává ochranu církve kvůli pravidlu, podle kterého musí žadatelé o azyl požádat v první zemi EU, kde se zaregistrují. Německu zpočátku z tohoto pravidla vyjímalo Syřany, to se teď ale změnilo. „Ve většině případů je bráníme před vydáním do Maďarska nebo Bulharska, kde životní podmínky pro uprchlíky nesplňují standardy v oblasti lidských práv," řekl Brummer.

Brummer také dodal, že tím, že nabízí útočiště, církev „poskytuje služby orgánům", protože nese náklady na stravu, ubytování i zdravotní poplatky těch, kterým poskytuje útočiště. Mezitím si však oba jezídi dávají pozor, aby neopustili areál chrámu. Pro Abdala by dlouhé čekání mělo brzy skončit, protože evropská pravidla rovněž uvádějí, že po šesti měsících na německé půdě bude moci podat žádost o azyl.

Témata:  uprchlíci,  Německo,  kostely