Česko podporuje teroristy? Propuštění Muslima vyvolalo u Turecka pozdvižení

Muslima, jehož na základě mezinárodního zatykače zatkla v sobotu česká policie, pražský soud propustil na svobodu. Soudce přijal Muslimův slib, že nevycestuje z EU.

"Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou," komentoval verdikt Bozdag. "Mezinárodní společenství někdy činí rozhodnutí ve prospěch terorismu. Taková rozhodnutí nejsou pro nás překvapením, i vzhledem k přístupu členských zemí EU k těmto věcem," míní Bozdag.

Není to poprvé, co představitel turecké vlády obviňuje evropskou zemi z terorismu. V předchozích dvou letech například prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil několikrát z podpory terorismu a teroristických organizací Německo. Erdogan mimo jiné řekl, že Německo léta chránilo přívržence teroristické Strany kurdských pracujících (PKK) a dokonce označil Německo za "ráj pro teroristy".

Muslim absolvoval istanbulskou technickou univerzitu a do loňska vedl syrskou kurdskou Sjednocenou demokratickou stranu (PYD). V roce 2015 dohlížel na operaci, při níž byla po dohodě s Turky přemístěna hrobka děda zakladatele osmanské říše šácha Sulajmána. Jeho hrob v Sýrii byl považován za tureckou enklávu na syrském území. Kurdové pak zaštítili operaci, při níž turečtí vojáci hrobku přemístili do vzdálenosti asi 250 metrů od turecké hranice v syrské provincii Halab (Aleppo).

Sálih Muslim podrobně popsal kontakty, které měl coby člen opozičního výboru pro demokratickou změnu od roku 2012 s Turky. V Damašku se s ním a dalšími členy výboru sešli tehdejší velvyslanci USA a Turecka Robert Ford a Omer Onhon. Turecko tehdy chtělo vědět, proč výbor nepracuje s opoziční Syrskou národní radou. Skupina ho ujistila, že se považuje za součást opozice. Další kontakty byly v Istanbulu. Turecko zprostředkovalo setkání s dalšími syrskými oponenty a chtělo, aby pracovali pod jeho záštitou. Zbylé skupiny ale podle Muslima odmítly uznat právo Kurdů na existenci.

Při dalších kontaktech Turci podle Muslima netlačili na to, aby se syrští Kurdové vzdali svých území v Sýrii, hovořilo se jen o jejich připojení k opozici. Kurdové Turecku vysvětlili, že se syrské úřady ze severní Sýrie stáhly a vzniklo správní vakuum, které Kurdové vyplnili. Na to Turci mlčeli. Turecko v té době vyjednávalo s vůdcem vlastní Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullahem Öcalanem. Podle Al-Monitoru chtěli Turci, aby Öcalan využil svého vlivu a přiměl syrské Kurdy vzdát se autonomie a bojovat proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Muslim řekl, že o ničem takovém s ním nejednali.

Dobré vztahy se podle Muslima pokazily po přemístění Sulajmánova hrobu. Turecko v té době poskytovalo výcvik skupinám jako fronta An-Nusra, napojené na Al-Káidu, a povzbuzovalo je k útokům na Kurdy. "Turecko hrálo na dvě strany. Turci dojížděli k Sulajmánovu hrobu, kde je zřízena na jeho ochranu malá turecká základna, přes Džarábulus ovládaný těmito skupinami. Mohli jezdit i přes (kurdské) Kobani, ale volili Džarábulus, a to vyvolalo naše podezření. My jsme trasu naším územím nikdy nezavřeli," řekl Muslim.

Tomu, proč se vztahy tak dramaticky změnily - Turecko na něj vypsalo odměnu milionu dolarů (21 milionů Kč) a zahájilo v lednu ofenzivu proti Kurdům v Afrínu, Muslim nerozumí. "Hlavním důvodem současné situace je turecká fobie z Kurdů. Nechtějí, aby získali svá práva nikde, v Turecku, Sýrii ani v Iráku. Při zpětném pohledu vidím, že Turecko nikdy nestálo o mír s Kurdy. Kdyby s Kurdy spolupracovalo, bylo by nejsilnější zemí Blízkého východu. Místo toho na nás útočí v Afrínu, v Kobani. Zabíjí nevinné lidi," řekl Muslim.

Na dotaz, zda nějak mohou pomoci USA, odpověděl, že Kurdové s nimi společně bojují proti Islámskému státu (IS), ale že USA se nepletou do toho, jaký vztah mají mít Kurdové k Damašku. "Pokud s USA spolupracujeme proti IS, je to v zájmu všech. A tento boj ještě neskončil," řekl Muslim. K otázce, že USA chtějí na severu Sýrie ponechat své vojáky, aby zastavili vliv Íránu, Muslim řekl. "Írán nemůže uplatnit svůj vliv v oblastech, které spravujeme my, ani v těch, které spravují Arabové. Írán ani (libanonský) Hizballáh." Domnívá se, že Kurdové se mohou dohodnout se syrskou vládou, pokud se Damašek rozhodne pro demokratickou změnu. "Jediný projekt, který může Sýrii udržet jednotnou, je ten náš. Pokud bude režim trvat na svém diktátorském přístupu, nikdo s tím nebude souhlasit. Ta doba je za námi," řekl Sálih Muslim.

Témata:  Turecko,  Česká republika,  Sýrie