Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Abe se možná sejde s Kimem, chce znát osud unesených Japonců

Japonský premiér Šinzó Abe se svou ženou Akie
Japonský premiér Šinzó Abe se svou ženou Akie
Foto: g7germany.de

Tokio - Japonsko zvažuje schůzků premiéra Šinzóa Abeho se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Tématem jednání by měla být otázka Japonců unesených v 70. a 80. letech do Severní Koreje, aby pomáhali při výcviku tamních špionů.

Vláda premiéra Šinzóa Abeho dlouhodobě uplatňuje opatrný přístup k dialogu se Severní Koreou. Podle tiskové agentury Kjódó ale teď vidí novou příležitost pokročit při řešení otázky unesených Japonců do KLDR.

Pchjongjang se k únosům přiznal v roce 2002 a pěti uneseným japonským občanům a jejich příbuzným povolil návrat do Japonska. Severní Korea sdělila, že zbývajících osm unesených je už po smrti. Tokio ale žádá více informací o tom, co se s těmito lidmi stalo.

Nejvyšší představitelé Japonska a Severní Koreje se naposledy sešli v roce 2004, kdy tehdejší premiér Džuničiró Koizumi jednal s Kim Čong-ilem, otcem nynějšího vůdce Kim Čong-una.

Severní Korea po sérii raketových a jaderných zbrojních testů zahájila počátkem roku sbližování s Jižní Koreou. V dubnu by se měl setkat vůdce KLDR Kim Čong-un s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Jihokorejská delegace rovněž tlumočila ve Washingtonu Kimův zájem sejít se co nejdříve s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Trump pozvání ke schůzce přijal.

Témata:  Severní Korea Japonsko Šinzó Abe únos / rukojmí

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 13:09

Ornella Koktová popsala chování Jaromíra Soukupa u soudu. Byl rudý a syčel

Dvě klíčové svědkyně vypovídaly v minulém týdnu u soudu mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou. Jednou z nich byla Ornella Koktová, která podle podnikatele mlžila, jak jen mohla. Teď už víme, jak své vystoupení vnímala ona sama. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.