Rakouský kancléř Kurz vládne už 100 dní. Potýkal se s řadou skandálů

S dosavadní prací nové rakouské vlády je podle průzkumu soukromé televize Servus TV spokojeno nebo spíše spokojeno 49 procent Rakušanů, zcela nespokojených je jich 17 procent.

Jeden z nejvíce kontroverzních bodů koaliční smlouvy ÖVP a FPÖ, tedy zrušení části protikuřáckého zákona, se podařilo v parlamentu prosadit minulý týden. V rakouských restauracích si tak bude nadále možné zapálit ve vyhrazených oddělených prostorech, které měla norma přijatá bývalou vládou velké koalice od 1. května zrušit.

Od bývalé vlády sociálních demokratů a lidovců se nová koalice pod vedením Kurze (31) neliší jen v názoru na ochranu veřejného zdraví, v prvních stech dnech se projevila i změna migrační rétoriky nové vlády, která se stále více blíží názorům zemí V4.

To řada politiků z visegrádských zemí vítá, plány nové rakouské vlády v oblasti sociálních výdajů se jim ovšem líbí o poznání méně. Kurzův kabinet se totiž chystá omezit vyplácení přídavků cizincům pracujícím v Rakousku na jejich děti, které žijí v jiné členské zemi EU. Takzvaná indexace přídavků by o část příjmu připravila především Maďary, Slováky a Poláky.

Shoda s visegrádskými zeměmi v otázkách migrace vzdálila novou vídeňskou vládu jejímu tradičnímu spojenci - Německu. Kancléř Kurz nicméně opakovaně zdůrazňuje, že nechce patřit k žádnému bloku uvnitř Evropské unie a že jeho zájmem je spolupracovat s různými státy při prosazování různých opatření.

Nejvíce obraz menší vládní strany ovšem pošramotila aféra kolem buršáckého spolku Germania. V lednu totiž vyšlo najevo, že vydal zpěvník s antisemitskými texty, z nichž v jednom například zazněla výzva ke zplynování Židů. Členem spolku byl přitom tehdejší funkcionář FPÖ Udo Landbauer, který se navíc v čele kandidátky strany ucházel o post dolnorakouského hejtmana. Landbauer se nakonec po několika týdnech vzdal všech svých funkcí. Aby uklidnili situaci, rozhodli se svobodní vytvořit komisi historiků, která by zpracovala dějiny jejich strany, na jejímž vzniku se po druhé světové válce podílela řada bývalých nacistů. Podle kritiků výběr členů komise ale k historické reflexi nijak nepřispěje.

Aféra kolem zpěvníků s nacistickými texty byla nepříjemná především pro vicekancléře a předsedu FPÖ Stracheho, který se dlouhodobě svou stranu snaží zbavit antisemitské nálepky. Sám Strache se však během uplynulých sta dní musel vypořádat s několika aférami, které vyvolal svými výroky. První z nich zazněl na adresu veřejnoprávní stanice ORF. Za slova, že se na ORF "lži stávají pravdou", se nakonec musel omluvit. Bouři nevole vyvolal Strache také svým výrokem, že Kosovo je součástí Srbska. Rakousko přitom Kosovo uznává jako samostatný stát.

Pobouření nevyvolal svými výroky jen předseda FPÖ, ale také další člen jeho strany. Ministr vnitra Herbert Kickl na počátku ledna navrhl, aby se žadatelé o azyl v budoucnosti ubytovávali "koncentrovaně". Domněnku, že zvolil slovo záměrně s odkazem na nacistické koncentrační tábory, odmítl. Kickl se dostal pod palbu kritiky také v souvislosti s nedávnou razií v úřadu civilní zpravodajské služby.

Témata:  Sebastian Kurz,  Visegradská čtyřka,  Rakousko