Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britské eso v rukávu. Čím země přesvědčila svět, že Skipala zabili Rusové?

Sergej Skripal
Sergej Skripal
Foto: Reprofoto YouTube

Londýn - Británie podle zdroje listu The Financial Times svým spojencům poskytla detailní vědeckou analýzu nervově paralytické látky použité při otravě Sergeje a Julije Skripalových, ale i řadu zpravodajských informací, které podpořily její tvrzení, že za útokem stojí Moskva.

"Poskytli jsme našim spojencům nebývalé množství zpravodajských informací, abychom je přesvědčili, že neexistuje žádná jiná věrohodná alternativa, než že to byl ruský stát," uvedl v rozhovoru s FT vysoce postavený britský představitel, který si nepřál zveřejnit svou totožnost.

Londýn informace údajně předal především spojencům z EU a NATO. Jejich množství bylo ale stát od státu různé. Nejvíce informací dostali podle FT členové výzvědné aliance Five Eyes, tedy USA, Kanada, Austrálie a Nová Zéland. O něco méně sdílní byli Britové v případě některých členských zemí EU.

Jako projev solidarity s Británií téměř tři desítky zemí včetně Česka vypověděly tento týden desítky ruských diplomatů. Solidaritu s Londýnem chtěl vyjádřit i Nový Zéland, ale žádný špion se podle premiérky Jacindy Ardernové na ruské ambasádě ve Wellingtonu nenašel. Vláda se pak dostala pod palbu kritiky za to, že prý nezaujala vůči agresivnímu jednání Ruska dostatečně tvrdý postoj.

Předsedkyně vlády si proto chce vyžádat soupis všech ruských diplomatů, kteří byli v minulých dnech v jiných zemích označeni za nežádoucí. Podle novozélandského ministra zahraničí Winstona Peterse Rusko ve svých špionážních aktivitách ostrovní stát neopomíjí, přestože žádní špioni na tamní ruské ambasádě nejsou. Výzvědné služby Moskvy údajně proti Novému Zélandu působí ze zahraničí.

Témata:  Velká Británie Rusko Nový Zéland Sergej Skripal

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy