Uprchlíci se cítí nevítaní, žiji v chudobě a špatných podmínkách. Raději se stěhují zpět do Sýrie, varují neziskovky

Na základě studií a rozhovorů provedených humanitárními organizacemi a výzkumnými ústavy se ukázalo, že většina syrských vnitřně přesídlených osob a uprchlíků chce vrátit domů, ale situace v zemi je stále příliš nebezpečná kvůli pokračujícímu konfliktu a zničeným městům. I přesto se určitý počet uprchlíků každý měsíc dobrovolně vrací do Sýrie. 

I když to může vypadat jako pozitivní vývoj, studie společnosti Durable Solutions Platform (DSP), výzkumné iniciativy vedené nevládními organizacemi, ukázala, že tyto návraty jsou způsobeny nebezpečnými a nejistými životními podmínkami v exilu a že nejsou známkou toho, že by se situace v Sýrii zlepšila. 

Ztráta naděje 

„Během uplynulého roku jsme v rámci našeho výzkumu mluvili s více než 1000 syrskými uprchlíky, vnitřně vysídlenými osobami a navrátilci. Obraz, který vyplynul z těchto diskusí, ukazuje rostoucí zranitelnost, chudobu a zoufalství lidí žijících ve vysídlení,“ vysvětluje Saskia Baasová, vedoucí platformy Durable Solutions Platform.

„Uprchlíci čelí vážným výzvám při zajišťování slušné životní úrovně v sousedních zemích Sýrie. Více než polovina syrských uprchlíků v tomto regionu žije pod hranicí chudoby. Kvůli bariérám se nemohou dostat ke zdravotním a vzdělávacím službám, alarmujících 43 procent dětí uprchlíků nechodí do školy,“ uvádí Baasová.

Zdůraznila také, že mnoho Syřanů se cítí odcizeno od společnosti, která je hostí, a že častým problémem je i diskriminace. „Drsné podmínky každodenního života a neustálý pocit, že zatěžují hostitelské společnosti, způsobují, že mnoho uprchlíků ztratí naději, že se jejich situace někdy zlepší. Výsledkem je, že někteří očekávají, že by mohlo být lepší vrátit se do Sýrie,“ řekla. 

Diskriminace syrských uprchlíků

V rámci nedávné studie DSP byly provedeny rozhovory s 400 syrskými navrátilci o jejich životech jako vnitřně vysídlených osob, jejich rozhodnutí vrátit se a jejich situaci při návratu.  „Hospodářské těžkosti a diskriminace v azylových zemích patří k hlavním důvodům návratu uprchlíků: 61 procent navrátilců jako hlavní důvod návratu uvádí nedostatek bezpečného příjmu, zatímco 43 procent se již nemůže vyrovnat s ponížením a diskriminací azylových zemí. Tento trend byl zvláště silný u těch, kteří se vraceli z Libanonu, kde někteří uprchlíci naznačovali, že se cítí čím dál nebezpečněji,“ řekla Baasová. 

„Sedmdesát jedna procent uprchlíků naznačilo, že stesk po domově je silným faktorem návratu. Důležité je, že uzavřené hranice sousedních zemí vytvořily další motivaci k návratu. Syřané se už nemohou znovu spojit se svými rodinnými příslušníky a ani je nemohou přivést do relativního bezpečí do Turecka, Libanonu nebo Jordánska. Návrat se tak stal jediným způsobem, jak udržet jejich rodinu pohromadě. Téměř 40 procent uprchlíků se k tomuto důvodu vrátilo do vlasti,“ dodala.

Témata:  uprchlíci,  Sýrie,  neziskovky