"I Hitler ve srovnání s ním vypadal dobře.“ Strach z ambiciózního hráče mění Blízký východ

MBS je nyní na turné po Spojených státech. Svůj postoj k Izraeli sdělil pro americký magazín The Atlantic. Princ sdělil, že „každý lid, kdekoli, má právo žít ve svém mírumilovném národě Věřím, že Palestinci a Izraelci mají právo na jejich vlastní zemi.“ Jedná se o skutečně průlomové prohlášení, protože, jak upozorňuje bývalý mírový americký vyjednavač Denis Ross, umírnění arabští vůdcové sice uznávali, že Izrael existuje, ale žádný se neodhodlal překročit „rudou linii“ a přiřadit Izraeli „právo“ k židovské rodné půdě.

Otec prince a podle jména zatím dosavadní vládce Saúdské Arábie (ačkoliv podle některých komentátorů tím faktickým vládcem je právě už MBS), král Salmán, stále prosazuje „tvrdou“ saúdskou linii, která Izrael jako stát neuznává. Den po vyjádření MBS v rozhovoru řekl, že palestinský lid má právo na nezávislý stát s Jeruzalémem jako hlavním městem – nepřijatelné stanovisko pro Izrael.

Rozhovor s princem proběhl před nedávnými násilnostmi v Gáze, jehož výsledkem bylo 15 mrtvých Palestinců. The Atlantic nicméně spekuluje, že tato událost by zřejmě nezměnilo stanovisko MBS a dodává, že Saúdové, jako další mnozí arabští vůdci jsou unaveni z Palestinců. Násilí odsoudil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který tvrdí, že mlčení Západu je dokladem dvojího přístupu, které má k Izraeli a k Turecku, odkazuje na západní odsouzení tureckých akcí proti Kurdům v Sýrii.

Osa zla

Zatímco turecký vůdce obviňuje Izrael z terorismu – a podobnou rétoriku aplikuje i na Kurdy – MBS vnímá zdroj nebezpečí na Blízkém východě jinde. V rozhovoru pro The Atlantic uvedl, že na Blízkém východě působí „trojúhelník zla“ sestávající z Íránu, Muslimského bratrstva a sunnitských teroristických skupin, proti kterým stojí tzv. „umírněné“ ) jak se tyto země sami popisují) arabské státy zahrnující kromě Saúdské Arábie i Jordán, Egypt, Spojené arabské emiráty a Bahrajn.

Ačkoliv MBS uvedl trojici hlavních „temných sil“ Blízkého východu, za hlavní nebezpečí vnímá jeho hlavního konkurenta na mocenském poli o dominanci na Blízkém východě – Írán. O íránským nejvyšším duchovním vůdci, Sajjidovi Alí Chameneím se vyjádřil jako o horším a nebezpečnějším Hitlerovi. „Věřím, že (vedle) nejvyššího duchovního vůdce Íránu vypadá Hitler dobře.  Hitler neudělal to, co se snaží nejvyšší duchovní vůdce. Hitler se snažil dobýt Evropu. ... nejvyšší duchovní vůdce se pokouší dobýt svět."

Důvody sbližování Saúdské Arábie a Izraele

Právě obava z mocenských ambicí Íránu je v pozadí změny postoje MBS směrem k Izraeli. Vůči Íránu ze strany Izraele zaznívají podobná osočení z nacistické povahy íránského režimu. Obě země sdílejí strach z možnosti, že Írán získá k dispozici nukleární zbraně, podotýká Hassan Nafaa, profesor politologie na Káhirské univerzitě, oslovený německým zpravodajským médiem Deutsche Welle.

Stanice BBC zase upozorňuje na skutečnost, že sbližování Izraele a Saúdské Arábie není pouhou záležitostí posledních měsíců, ale jedná se o dlouhodobější proces. Impulzem bylo Obamou prosazená nukleární dohoda s Íránem a celkově více smířlivější postoj, který USA za Obamovy éry zaujaly vůči Íránu a který byl v rozporu s přáními Saúdskou Arábie a Izraele.. Obě země vyčítají USA, že zanecháním obvyklého tlaku na Írán jej podpořily v tom, aby začal na Blízkém východě vystupovat více sebevědoměji. Roztrpčení, že se nemohou už spoléhat na svého tradičního spojence v této věci, rozhodly se proto vzít věci do vlastních rukou.

Příchod Donald Trumpa, jenž vůči Íránu zaujal onen tvrdý „jestřábí“ postoj, který jim tolik chyběl u Obamy, vnímají jako požehnání. I skrze něj se částečně sbližují – MBS se pokouší na Trumpa udělat dojem a přesvědčit svět, že usiluje o skutečnou a trvající proměnu země osočovanou jako hlavního vývozce radikálního islamismu. Trump a jeho administrativa je velmi protiizraelská a MBS si uvědomuje, že na tomto poli může získat cenné body.

Podle BBC transformace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií závisí v mnohém právě na postavě MBS a jeho schopnosti dotáhnout své ambiciózní plány dokonce. Pokud se nepovede nastavit zemi na „západní“ kurz a bude vůči němu silná opozice, dá se předpokládat, že to zasáhne i vztahy s Izraelem.  

Témata:  Saúdská Arábie,  Izrael,  Mohamed bin Salmán