Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do čela EU se mohou dostat Barnier, Rutte i Weber

Evropská Unie, Brandenburská brána, Německo
Evropská Unie, Brandenburská brána, Německo
Foto: European Union

Brusel - Podle průzkumu mezi tisícovkou bruselských úředníků, lobbistů a odborníků na EU z řad vědců či novinářů by v příštím roce mohli vrcholné pozice v čele EU obsadit Francouz Michel Barnier, Nizozemec Mark Rutte a Němec Manfred Weber.

Největší šanci stát se v příštím roce předsedou Evropské komise má hlavní vyjednávač pro brexit Barnier, kterého za pravděpodobného nástupce Jeana-Claudea Junckera považuje 37 procent dotázaných. Na druhém a třetím místě se umístily dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová a šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, která stejně jako Barnier pochází z Francie.

Předsedou Evropského parlamentu se podle dotázaných po volbách, které se uskuteční v květnu příštího roku, stane Němec Manfred Weber, současný předseda frakce Evropské lidové strany, která je nejsilnější v europarlamentu. Kromě něj mají podle dotázaných šanci nahradit současného předsedu, Itala Antonia Tajaniho, i Irka Mairead McGuinnessová a Belgičan Guy Verhofstadt.

Poláka Donalda Tuska by v čele Evropské rady podle průzkumu mohl vystřídat nizozemský premiér Mark Rutte, litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová či irský premiér Leo Varadkar. Funkce předsedy Evropské rady byla přitom jedinou, u které oslovení úředníci, lobbisté a odborníci na EU zmínili politiky z východní části EU jako možné kandidáty.

Favoritem na funkci předsedy Evropské centrální banky je současný šéf německé centrální banky Jens Weidmann.

Témata:  EU Mark Rutte Manfred Weber

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.