Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co bude dál? Zatím není scénář pro případ dalšího chemického útoku, tvrdí Johnson

Boris Johnson (autor: Andrew Parsons / i-Images)
Boris Johnson (autor: Andrew Parsons / i-Images)
Foto: Flickr

Londýn - Šéf britské diplomacie Boris Johnson patří k podporovatelům koordinovaného sobotního úderu proti Sýrii v reakci na útok ve městě Dúmá u Damašku. Pokud vláda Bašára Asada opět použije chemické zbraně, bude Británie se svými spojenci zkoumat různé možnosti.

"V současné době není na stole žádný návrh na další úder, protože Asadův režim díky bohu zatím nebyl tak šílený, aby spáchal další útok chemickými zbraněmi," poznamenal Johnson.

V deníku The Daily Telegraph v sobotu mimo jiné napsal, že nad použitím chemických zbraní nelze přivírat oči. Britská premiérka Theresa Mayová ale kvůli spojenecké operaci čelí kritice opozice, která soudí, že předsedkyně vlády se měla o operaci poradit s parlamentem.

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn dnes uvedl, že výklad zákonnosti útoku, jak jej v sobotu zveřejnila vláda, je podle něj sporný. Dodal, že by podpořil jedině takové opatření, které by mělo záštitu Rady bezpečnosti OSN. Vláda v sobotním dokumentu uvedla, že pro zásah v Sýrii existovaly humanitární důvody.

Témata:  Bašár Asad Velká Británie chemické zbraně Boris Johnson

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.